Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange by neměl být vydán Spojeným státům, protože by to mělo hrozivý dopad na svobodu tisku. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekla komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. Assange čeká v londýnském vězení na extradiční řízení, které má začít příští týden. USA se dožadují vydání 48letého Australana, aby ho mohly soudit v 18 bodech obžaloby, včetně nezákonného zveřejnění tajných dokumentů.

Podle amerických úřadů se Assange zapojil do konspirace s cílem proniknout do vládních počítačů a porušil zákony na ochranu proti špionáži. V případě, že ho americký soud shledá vinným, hrozí mu podle médií trest vězení v délce až 175 let.

WikiLeaks se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat. Jde například o údaje o velkých firmách či o tajných operacích a zabíjení civilistů americkou armádou.

Pozornost se na server zaměřila před deseti lety, když zveřejnil tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu v roce 2007, který zabil desítku lidí, včetně dvou reportérů Reuters. Od té doby WikiLeaks zveřejnil řadu tajných amerických diplomatických depeší a jiných důvěrných dokumentů.

Mijatovičová ve čtvrtek poukázala na to, že Assangův případ nastolil otázku ochrany lidí, kteří zpřístupňují tajné informace ve veřejném zájmu, čímž upozorňují na porušování lidských práv.

"Široká a neurčitá povaha obvinění vznesených proti Julianu Assangovi a trestných činů uvedených v obžalobě je znepokojující, protože mnoho z nich se týká činností, jež jsou jádrem investigativní žurnalistiky v Evropě i mimo ni," uvedla komisařka pro lidská práva.

"Umožnit vydání Juliana Assange na tomto základě by v důsledku mělo hrozivý účinek na svobodu sdělovacích prostředků a mohlo by nakonec bránit tisku při plnění jeho úkolu jako nositele informací a veřejného hlídače v demokratických společnostech," dodala Mijatovičová.

Vyjádřila také znepokojení ohledně podmínek věznění ve Spojených státech a rovněž ohledně pravděpodobného odsuzujícího rozsudku vyneseného nad Assangem.

Kvůli hrozící extradici do USA se Assange od června 2012 skrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně. Evropský zatykač na něj vydalo také Švédsko, kde čelil obvinění ze znásilnění. Loni v listopadu ale švédská prokuratura předběžné vyšetřování zastavila. Britská policie Assange před necelým rokem zatkla poté, co mu ekvádorská vláda azyl zrušila.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam