V Libyi bude pokračovat zbrojní embargo, skončí také vojenská podpora znesvářených stran, dohodli se zástupci

Účastníci nedělní berlínské konference o Libyi se dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran a nebudou zasahovat do vnitřních záležitostí země. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres a německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemohu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal rovněž.

"Mohu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference potvrdila Rada bezpečnosti OSN. I s tím podle ní souhlasili všichni, kdo v neděli v Berlíně o konfliktu zhruba v sedmimilionové severoafrické zemi jednali.

Závěrečný dokument, který má 55 bodů, požaduje mimo jiné dodržování základních lidských práv, odzbrojení milic, posílení centrálních libyjských institucí a návrat k politickému jednání. Volá i po transparentním a spravedlivém rozdělení příjmů z prodeje ropy, který je pro Libyi zásadní. Obě strany libyjského konfliktu v neděli podle německého ministra zahraničí Heika Maase přislíbily, že se pokusí najít řešení problému uzavřených ropných přístavů.

Berlínské konference se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Byli na ní také zástupci Evropské unie, Africké unie, Ligy arabských států, Británie, Číny, Spojených arabských emirátů, Konga, Itálie, Egypta a Alžírska. Do Berlína dorazili i představitelé obou znesvářených stran v Libyi.

V konfliktu v zemi, která je nestabilní od pádu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož vláda uznávaná většinou mezinárodního společenství má pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Chalífa Haftar, jehož jednotky ovládají většinu země, z níž do Evropy míří velké množství migrantů.

Vztahy Sarrádže a Haftara jsou zatím tak napjaté, že nejsou ochotni jednat tváří v tvář. Už příští týden by měl ale zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé pozvat pět už určených zástupců obou stran na společné jednání, které se má stát základem pro to, aby se z nynějšího víceméně dodržovaného klidu zbraní stalo trvalé příměří. Itálie už se nabídla, že by na něj dohlížela.

Do bojů v Libyi promlouvají i zahraniční státníci. Sarrádže zatím podporovalo Turecko, které se v Libyi přímo vojensky angažovalo, Katar nebo Itálie, na straně Haftara zase dosud stálo Rusko, Egypt, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty.

Turečtí vojáci se začali přesouvat do Libye. Erdogan chce podpořit tamní vládu

6. 1. 2020 ▪ 2 min. čtení