USA se v den útoku na Solejmáního pokusily zabít také velitele Kuds v Jemenu

Americká armáda se v den útoku na šéfa elitních íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního neúspěšně pokusila o atentát na klíčového velitele Kuds v Jemenu. Napsal to v pátek list The Washington Post s odvoláním na informace nejmenovaných amerických činitelů. Velitele Abdarrezu Šahláího, který řídí síly Kuds v Jemenu a financuje je, se podle amerického listu zabít nepodařilo.

Neúspěšná operace může naznačovat, že vláda prezidenta Donalda Trumpa operací proti Solejmánímu nesledovala jen cíl odvrátit nové útoky na Američany, jak Washington tvrdí, ale chtěla zasáhnout celé vedení íránských revolučních gard, uvedl americký list. Útok proti Šahláímu je stále přísně tajný, američtí činitelé odmítají o operaci hovořit kromě přiznání, že se nezdařila, píše se v článku.

Pentagon monitoroval průběh obou útoků a chystal se o nich informovat zároveň, pokud by byly úspěšné. Útoky na Solejmáního a Šahláího byly naplánovány současně, ale jemenská akce nebyla kvůli nezdaru oznámena. To neznamená, že se nemůže v budoucnu opakovat, řekly listu The Washington Post jeho zdroje.

Šahláího považuje americká vláda za zvlášť mocného protivníka. V prosinci nabídlo americké ministerstvo zahraničí za informace o jeho osobě 15 milionů dolarů (340 milionů korun).

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Podle amerických činitelů je Abdarrezá Šahláí, který se narodil kolem roku 1957, spojen s útoky proti americkým vojákům v Iráku, jmenovitě s akcí z roku 2007, při níž bojovníci milicí podporovaných Íránem unesli a zabili pět amerických vojáků v iráckém městě Karbalá.

Proč se operace proti Šahláímu nezdařila, není podle washingtonského listu jasné. Ministerstvo zahraničí ani Bílý dům nechtějí záležitost komentovat.

Spojené státy uvalí na Írán nové sankce

Americká vláda v pátek ohlásila nové sankce proti Íránu, které jsou reakcí na nedávný raketový útok íránských ozbrojených sil proti americkým základnám v Iráku. Středeční íránský raketový útok na základy v sousedním Iráku, které využívají američtí vojáci, byl odvetou za likvidaci klíčového íránského generála Kásema Solejmáního. Na tiskové konferenci ve Washingtonu to oznámili ministr zahraničí Mike Pompeo a ministr financí Steven Mnuchin. Sankce míří na osm íránských politiků a několik firem a sektorů íránské ekonomiky.

Podle Mnuchina sankce zasáhnou osoby, které ovládají či využívají některé sektory íránské ekonomiky, obchodují s nimi nebo jim pomáhají. Podle ministra financí jde hlavně o oblasti strojírenství, stavebnictví a textilního, hutního a těžebního průmyslu.

"V důsledku těchto sankcí zastavíme přísun miliard dolarů, které by podpořily íránský režim," řekl Mnuchin.

"Míříme na srdce bezpečnostního aparátu Íránské islámské republiky. Tyto sankce zahrnují tajemníka nejvyšší bezpečnostní rady a velitele jednotek basídžů (islámských dobrovolníků)," řekl Pompeo.

Jedním z těch, jichž se sankce týkají, je někdejší velitel revolučních gard Mohsen Rezáí. Dopad sankcí podle něj bude mizivý. "Uvalování sankcí je symbolické pro Ameriku i pro mě, protože to nebude mít žádný ekonomický důsledek, není to odškodnění za (íránskou) raketovou palbu (na americké cíle v Iráku) a nepřidá to Washingtonu žádný respekt," sdělil Rezáí.

Američan Richard Nephew, který je znalcem problematiky protiíránských sankcí a v administrativě pracoval za vlády minulého prezidenta Baracka Obamy, řekl, že sankce vyhlášené v pátek míří na provozy a lidi, které USA sankcionovaly už v minulosti. "Je to žert. Ta opatření se zaměřují na průmysl, na nějž se už měly vztahovat minulé sankce, a stejně tak na osoby, které už sankcím podléhají," řekl Nephew, který nyní přednáší na Columbijské univerzitě.

Ministr financí zároveň oznámil, že USA vyjmou ze sankčního režimu občany a organizace, které se podílejí na vyšetřování příčin katastrofy ukrajinského dopravního letounu v Íránu. Podle agentury Reuters jde zejména o americké vyšetřovatele a pracovníky firmy Boeing, výrobce letadla, které se ve středu ráno zřítilo krátce po startu nedaleko teheránského letiště. V normálním režimu amerických sankcí by tito lidé nesměli do Íránu vstoupit.

Pompeo dodal, že verzi o sestřelení letadla íránskou raketou, kterou Teherán odmítá, považují Spojené státy za pravděpodobnou.

Evropská unie sankce nechystá, doufá v zachování jaderné dohody

Činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí pokračovat přes napjatou situaci v oblasti. Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se měl vrátit k jejímu dodržování. Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella se na tom shodli unijní ministři zahraničí na pátečním mimořádném jednání k situaci na Blízkém východě.

Ministři také vyzvali k ukončení násilností v oblasti a shodli se, že EU by měla posílit svou podporu obnovy Iráku.

"Bez (dohody) JCPOA by dnes byl Írán jadernou mocností," prohlásil po jednání Borrell, podle něhož má smlouva z roku 2015 klíčový význam pro bezpečnost Evropy. Ministři se podle něj v pátek nebavili o možnosti využití mechanismu, který by v rámci dohody umožnil uvalit na Írán nové sankce.

Situace v oblasti se vyhrotila před týdnem po zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního Spojenými státy. Írán v odvetě ve středu raketami zaútočil na spojenecké základny v Iráku a oznámil, že už nehodlá dodržovat v jaderné dohodě stanovené limity pro obohacování uranu.

"Že Írán odstupuje od dohody na základě záležitosti, která se jí přímo netýká, není myslím dobrým signálem," řekl v pátek novinářům český ministr zahraničí Tomáš Petříček, kteří je stejně jako řada jeho kolegů přesvědčen o možnosti dohodu zachovat. Petříček zároveň podotkl, že EU by měla hrát v regionu aktivnější roli.

Některé podmínky dohody ale Teherán postupně přestává plnit už od doby, kdy v roce 2018 oznámily Spojené státy své odstoupení od ní. Podle administrativy prezidenta Dolanda Trumpa je totiž smlouva uzavřená za jeho předchůdce Baracka Obamy neúčinná, USA následně obnovily svá sankční opatření.

Írán a šest světových mocností - Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA - v roce 2015 podepsaly dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, které jsou s ním spojeny. Smyslem bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií.