Severní Korea slavnostně představila svoji "socialistickou utopii". Do města Samčijon se vejdou až čtyři tisíce rodin

"Ztělesnění moderní civilizace." Tak nazývají státní severokorejská média nově dokončený projekt jejich lídra Kim Čong-una - město Samčijon poblíž pro režim posvátné hory Pektusan. Otevření města proběhlo v pondělí za účasti samotného Kima, který slavnostně přestřihl pásku. Oslav, které završil ohňostroj, se zúčastnily tisíce lidí. O události informovala oficiální severokorejská tisková agentura KCNA. V současnosti je dokončená druhá fáze projektu, kompletně hotovo by podle serveru nknews.org mělo být v říjnu 2020.

Podle oficiálních informací bude město, které je považováno za to, co KLDR nazývá "socialistickou utopií", schopné pojmout čtyři tisíce rodin a disponuje 380 bloky veřejných a průmyslových budov. Server dailynk.com uvedl, že ve městě je 18patrový hotel, muzeum severokorejské revoluce, zubní ordinace i moderní nemocnice. Podle agentury Reuters Samčijon disponuje taky lyžařským střediskem. 

Zatím není jasné, zda už se do města někdo nastěhoval a co se stalo s lidmi, kteří v něm bydleli před začátkem přestavby.

Satelitní snímky navíc ukazují, že některé části města - například hotelové středisko u lyžařského svahu - ještě nejsou dokončené. "Mám pocit, že zahajovací ceremoniál byl v podstatě jen nanečisto," dodal dopisovatel serveru NK News Colin Zwirko, podle nějž byl celý projekt přestavby rozdělen do tří fází. "Cílem tohoto otevření bylo posílit morálku a možná získat nějaké peníze z turistiky v malém rozsahu před skutečným velkým otevřením v říjnu 2020."

Výstavba města byla jednou z největších Kimových ekonomických iniciativ, které zahájil v rámci cesty za soběstačnou ekonomikou. Jak však upozorňuje Reuters, výstavba se zpozdila, a to především kvůli nedostatku stavebního materiálu, což je důsledek mezinárodních sankcí uvalených na Pchjongjang ve snaze omezit jeho jaderný program. 

Kvůli zpoždění povolal režim na stavbu mládež v rámci tzv. pracovních brigád. Ty jsou lidskoprávními aktivisty označovány za "otrockou práci". Podle přeběhlíků, na které se odvolává Reuters, dělníci za svoji práci nedostávají plat, trpí hladem a jsou nuceni pracovat až 12 hodin denně. Odměnou jim pak je například vyšší šance dostat se na univerzitu. 

Jejich životní podmínky se nyní ještě zhoršily s tím, jak projekt vstupuje do třetí fáze. Součástí příprav na výstavbu obytných zón v okolí města je podle serveru dailynk.com demolice budov v současné dělnické zóně. Dělníci tak musí přespávat v zimě pouze ve stanech. Podobně jsou na tom podle webu taky někteří z původních obyvatel města. Ti teď žijí buď u svých příbuzných, nebo ve stanech poblíž staveniště.