Když vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila loni cla na čínský dovoz, tvrdila, že dodatečné náklady ponese Čína. Aby se ceny čínských výrobků v amerických obchodech nezměnily ani po připočtení pětadvacetiprocentních cel, musely by čínské firmy výrazně zlevnit. Ceny, které čínští dodavatelé účtují svým americkým odběratelům, se však téměř nepohnuly.

V praxi to tak znamená, že dodatečné náklady na cla, které podle odhadů činí ročně zhruba 40 miliard dolarů (926,3 miliardy korun), nesou firmy v USA a nakonec američtí zákazníci, vyplývá ze studie Federální rezervní banky (Fed) v New Yorku.

Kvůli americko-čínské obchodní válce americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zvyšuje dovozní ceny čínského zboží při vstupu do země až o 25 procent. Pokud by čínské firmy absorbovaly tyto náklady, musely by své ceny snížit až o 20 procent, aby byly na úrovni, která by americkým výrobcům, velkoobchodu i maloobchodníkům umožnila udržovat jejich vlastní ceny a zisky stabilní. To se však podle americké centrální banky neděje.

Údaje o dovozu z období od června 2018 do září 2019 ukazují, že dovozní ceny klesly jen o dvě procenta. To je v souladu s poklesem cen, který byl zaznamenán v mnoha jiných zemích vlivem zpomalení růstu globálního obchodu, uvádí studie.

"Pokračující stabilita dovozních cel u čínského zboží znamená, že cla musí zaplatit americké firmy a spotřebitelé," napsal tým výzkumníků. Studie neodhaduje, jak jsou tyto náklady rozděleny mezi firmy a koncové spotřebitele, tedy jak snižují zisky amerických prodejců čínského zboží nebo zvyšují ceny v obchodech.

Výzkumníci však zjistili, že Čína dopad vyšších cel pociťuje. Podíl Číny na dovozu strojů a elektrických zařízení do USA se od roku 2017 snížil o dva procentní body. Podíl na dovozu elektroniky o šest procentních bodů. Tento podíl v případě strojního zařízení převzaly Evropa a Japonsko a v případě elektroniky a elektrického zařízení Malajsie, Jižní Korea, Tchaj-wan a Vietnam.

Výzkum se nezabýval tím, jak velký podíl na trhu mohli získat dodavatelé z USA ani tím, zda ceny z jiných zemí jsou vyšší než z Číny.

Skutečnost, že ceny čínského zboží v dolarech neklesly, také znamená, že zhruba desetiprocentní pokles hodnoty čínské měny od prvního zavedení cel nevyužili vývozci k udržení konkurenční výhody, jak tvrdí někteří američtí úředníci. Místo toho oslabení měny slouží čínským vývozcům k podpoře zisku.