Pokud svět nezačne důrazněji snižovat emise skleníkových plynů, mohly by globální teploty do konce století stoupnout až o 3,2 stupně, což by mělo pro lidstvo ničivé důsledky. S varováním přišli autoři zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) zveřejněné v úterý. Šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas řekl, že pokud státy budou ohledně snižování emisí nečinné, mohou teploty před koncem století stoupnout dokonce až o pět stupňů.

Zpráva varuje hlavně před kaskádovitým urychlením klimatických změn. Tak se popisuje stav, kdy například rozmrzání tundry ještě urychluje oteplování planety. Vzniká tak nezastavitelný proces, který může rozvrátit životní prostředí lidstva.

UNEP ve zprávě konstatuje, že pokud by se země držely svých stávajících závazků ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně. Pokud se má dodržet cíl o zvýšení teplot maximálně o 1,5 stupně, bude třeba globální emise mezi lety 2020 až 2030 snižovat podstatně rychleji než dosud - o 7,6 procenta ročně. Pokud bude cílem zvýšení teploty maximálně o dva stupně, pak by bylo třeba ročně snižovat emise o 2,7 procenta.

UNEP ve své zprávě o emisích pravidelně informuje o množství celosvětově vypouštěných skleníkových plynů a také o tom, jaké snížení emisí by za stávající situace bylo potřeba k tomu, aby bylo možné dodržet cíle stanovené pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. V té se její signatáři zavázali udržet zvyšování teploty ve srovnání s předindustriálním obdobím výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Zpráva je jedním z materiálů, který bude začátkem prosince v Madridu základem pro jednání nadcházející konference OSN o změnách klimatu (COP25).

"Jsem dědečkem a v takovém stavu to tady pro svá vnoučata zanechat nechci," řekl na tiskové konferenci hlavní autor zprávy John Christensen. "Teď mluvíme o zásadní změně - kosmetické změny to jednoduše nevyřeší. Potřebujeme během následujících deseti let transformovat společnost," dodal.

Podle něj by měly své úsilí zvýšit i země, které své národní cíle ohledně snižování emisí nyní pohodlně plní, jako například Rusko či Turecko. Klíčové však podle zprávy bude, jak se zachovají největší znečišťovatelé včetně USA, Brazílie či Japonska, kteří mají se snižováním emisí problémy. Spojené státy začátkem listopadu oznámily, že začínají s procesem odstoupení od klimatické dohody, v níž se zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005. Podle prezidenta Donalda Trumpa tento závazek poškozuje americkou ekonomiku.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam