Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Ekologové viní z tohoto stavu brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich k odlesňování přispívá svou politikou upřednostňování ekonomického rozvoje před ochranou životního prostředí a zlehčováním varovných statistik.
Státní ústav INPE v pondělí oznámil, že od srpna 2018 do letošního července zmizelo v brazilské Amazonii na 9800 kilometrů čtverečních lesa, což je o 30 procent více než o rok dříve. Tento údaj zahrnuje sedm měsíců, kdy stojí v čele krajně pravicový prezident Bolsonaro. Ministr životního prostředí jeho vlády Ricardo Salles proto prezidenta částečně hájil s tím, že k tomuto odlesnění přispěla politika předchozí vlády.
Salles nicméně nyní poprvé připustil, že situace je alarmující a že je třeba nová strategie v boji s nelegálními těžaři a těmi, kdo ilegálně kácí a vypalují lesy v Amazonii kvůli získání půdy pro chov dobytka. Salles proto také na středu svolal schůzku s guvernéry amazonských států, aby se s nimi o taktice poradil. Uvedl, že na stole jsou všechny možnosti, včetně nasazení armády.
Nejnovější údaje nezahrnují další odlesnění Amazonie, které způsobily letošní lesní požáry. S těmi se Brazílie a některé další země, na jejichž území amazonský deštný prales leží, potýkaly letos zejména v červenci a v srpnu. Podle srpnové statistiky INPE se počet lesních požárů v Brazílii letos zvýšil oproti loňsku o 83 procent.
Brazilská vláda si v létě vysloužila širokou mezinárodní kritiku kvůli vlažnému přístupu k tomuto problému. Nejvýrazněji ji kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování se do vnitřních záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení. Kvůli neekologické politice Bolsonarovy vlády v létě oznámilo Německo, že omezí financování ekologických projektů v Amazonii. Bolsonaro pak německé kancléřce Angele Merkelové vzkázal, ať si peníze nechá a použije je na zalesňování své země. Po Německu oznámilo zastavení financování nových projektů v Amazonii i Norsko, které objem peněz omezilo už loni.
Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a je označován za "zelené plíce" planety. Hraje totiž významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.
Odlesňování Amazonie v Brazílii dosáhlo maxima v roce 1995, kdy zmizelo na 29 tisíc kilometrů čtverečních lesa. Naopak nejnižší bylo od té doby v roce 2012, kdy zmizelo "jen" na 4500 kilometrů čtverečních.
Tento pokles byl podle deníku El País způsoben opatřeními tehdejší levicové vlády prezidenta Luize Inácia Luly da Silva, která zákonem omezila rozlohu půdy využitelné v amazonských rezervacích pro zemědělství a zvýšila kontroly i pokuty za ekologické delikty.
V Brazílii letos vypuklo přes 100 tisíc požárů. Amazonský prales každou minutu přichází o plochu o velikosti fotbalového hřiště
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist