Erdogan dal Kurdům dalších 150 hodin na stažení ze zóny u tureckých hranic. Dohlížet budou ruští a syrští vojáci

Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, počítáno od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. Prohlásil to podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po jednání v černomořském letovisku Soči.

"Během 150 hodin (kurdské jednotky) opustí třicetikilometrovou zónu. Odpočítávání této lhůty začne zítra ve 12:00 místního času. Po uplynutí poskytnutých 150 hodin (zhruba šest dnů) začne rusko-turecké hlídkování západně a východně od místa operace Pramen míru," prohlásil Erdogan podle agentury TASS. Společné hlídky se mají pohybovat do hloubky deseti kilometrů syrského území od tureckých hranic. Kurdské milice se podle Erdogana mají stáhnout také z měst Manbidž a Tall Rifaat, které představovaly hlavní cíle turecké ofenzivy.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že turecká vojenská operace v Sýrii prozatím nepokračuje a že další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Tomuto stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci, kteří 23. října po poledni místního času (11:00 SELČ) vstoupí do syrské oblasti přiléhající k turecké operaci v Sýrii. Lavrov uvedl také, že Rusko a Turecko budou společně monitorovat situaci, aby zajistily plnění úmluvy ze Soči.

Syrští kurdští bojovníci v úterý ovšem sdělili americké vládě, že se z oblasti na severu Sýrie, kde Turecko požaduje zřízení bezpečnostní zóny, zcela stáhli. S odvoláním na nejmenovaného činitele ve Washingtonu o tom informovala agentura AFP. Později stažení kurdských milic potvrdil také kurdský zdroj.

Velitel arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúm Abdí v dopise americkému viceprezidentovi Mikeu Pencovi oznámil, že stáhl veškeré příslušníky syrské kurdské milice YPG z oblasti na severu země, uvedl nejmenovaný zdroj ve Washingtonu. YPG jsou klíčovou částí Abdího SDF, Ankara je ale považuje za teroristickou organizaci.

Později AFP citovala také příslušníka SDF Redura Chalíla, který řekl, že kurdské oddíly dohodu o klidu zbraní dodržely a z oblasti stáhly své bojovníky a bezpečnostní složky.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle TASS poznamenal, že k hlídkování na severu Sýrie budou zapotřebí další posily a technika. Šojgu podle agentury Reuters také řekl, že podle odhadu Moskvy ze zajetí na severu Sýrie uprchlo asi 500 lidí, včetně islamistických bojovníků, ale byla podniknuta opatření k jejich opětovnému dopadení.

"Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil využili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu," prohlásil ruský prezident Putin.

Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnila dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena "nezákonné cizí vojenské přítomnosti" a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněna v dialogu s Damaškem.

Erdogan označil úterní ujednání s Putinem za "historickou dohodu", pokud jde o boj proti terorismu, zachování územní celistvosti a politické jednoty Sýrie, jakož i návratu uprchlíků.

Později Erdogan prohlásil, že Spojené státy zatím zcela nedodržely své sliby z dohody o příměří z minulého týdne. "Pokud učiníme kompromisy, otevřeme cestu teroristickým organizacím," dodal.

Americký zvláštní zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey na úterním slyšení v Senátu prohlásil, že výhled na ukončení turecké ofenzivy je nyní lepší než před týdnem, ale že trvalé příměří bude záviset na splnění podmínek z předchozí dohody, která byla uzavřena minulý týden. Jeffrey také poznamenal, že sankce, které USA na Turecko kvůli vojenské operaci uvalily, budou uvolněny až poté, co Ankara ofenzivu zastaví.

Syrský prezident Bašár Asad, který se v syrské občanské válce těší ruské vojenské podpoře, v úterý ovšem Erdogana za jeho počínání v severní Sýrii označil za zloděje.

Předseda Evropské rady Donald Tusk Turecko vyzval, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo a vojenskou operaci v Sýrii ukončilo natrvalo.

V úterý večer mělo na severovýchodě Sýrie vypršet pětidenní příměří, které minulý týden s Ankarou vyjednaly Spojené státy. Turecko poté dočasně přerušilo ofenzivu, kterou zahájilo proti syrským kurdským milicím 9. října poté, co USA oznámily, že se z regionu stáhnou. Milice syrských Kurdů se roky bily po boku Američanů proti teroristům z IS, ale Turecko i tyto kurdské bojovníky označuje za teroristy.

Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, a požaduje, aby se syrské kurdské oddíly stáhly z oblasti u hranice, kde chce Turecko zřídit zónu pro bezpečný návrat syrských uprchlíků ze svého území.

Vojenský expert Viktor Murachovskij listu Vedomosti řekl, že rusko-turecká dohoda nebude od Ruska vyžadovat vyslání nějakých výraznějších posil do Sýrie, postačí podle něj dodatečná jednotka vojenské policie a bezpilotní stroje, protože řeč je o kontrole a monitorování poměrně velkého území.

Ofenzivu Erdoganovi umožnily Spojené státy, jejichž prezident Donald Trump začátkem měsíce překvapivě ohlásil stažení vojáků USA ze severu Sýrie. Američané tam dosud hlídkovali poblíž hranice společně s Kurdy, kteří byli po několik let jejich klíčovým lokálním spojencem v boji proti teroristům z organizace Islámský stát (IS).

Nyní se americké síly stahují do sousedního Iráku. Jde zhruba o 1000 osob, z nichž část by měla podle posledního rozhodnutí zůstat na severovýchodě země v blízkosti ropných polí. Irácká armáda v úterý ale oznámila, že Spojené státy nemají od Bagdádu povolení své vojáky v Iráku ponechat. Ministr obrany USA Mark Esper reagoval tím, že Washington nehodlá zůstávat v Iráku "nekonečně" dlouho a chce vojáky dostat domů.

100 milionů pro Bílé helmy

Americký prezident Donald Trump schválil poskytnutí 4,5 milionu dolarů (103 milionů korun) na podporu syrských záchranářů známých jako Bílé helmy. V prohlášení to v úterý oznámil Bílý dům s tím, že Spojené státy vyzvaly své spojence a partnery, aby učinili podobný krok.

Podle úterního prohlášení Bílého domu prezident s podporou Bílých helem souhlasil v pondělí. Trumpův úřad k tomu uvedl, že si práce záchranářů za válečného konfliktu v zemi velmi cení a že za osm let bojů Bílé helmy zachránily přes 115 tisíc lidí, a to i z řad etnických a náboženských menšin.

Zatímco Západ úsilí Bílých helem oceňuje, režim syrského prezidenta Bašára Asada a jeho spojenec Moskva je obviňují ze spolupráce s radikálními povstaleckými skupinami.

V Sýrii je bez dozoru 12 věznic s bojovníky z IS. Musíme jim zajistit ostrahu, tvrdí Moskva

21. 10. 2019 ▪ 3 min. čtení