Syrské vládní jednotky se přesouvají na pomoc Kurdům. Petříček si předvolá tureckého velvyslance

Podle syrské vládní agentury SANA se jednotky syrských vládních vojsk v neděli začaly přesouvat na Kurdy ovládaný sever země, kde mají čelit turecké ofenzivě. Turecké síly a jejich syrští spojenci dříve v neděli obsadili velké části města Sulúk ležícího zhruba deset kilometrů od syrsko-turecké hranice, informovala exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Ta zároveň oznámila, že ze zajateckého tábora Ajn-Ísa uprchlo asi 800 lidí, podle zdroje z tábora převážně žen a dětí radikálů z Islámského státu (IS).  

Mluvčí arabsko-kurdských Syrských demokratických sil (SDF) Marván Kámišlí řekl už dříve agentuře Reuters, že oproti běžnému stavu nejméně 700 strážců zbývalo v neděli v táboře jen asi 70 příslušníků bezpečnostních sil. Mnozí se totiž zapojili do bojů proti tureckým vojákům. Ideální by byl podle Marvána počet 1500 strážných, "tolik jich ale nemáme".

Syrští povstalci ze Syrské národní armády bojující na straně Turků zabili nejméně devět civilistů, včetně přední kurdské političky Hevrin Chalafové, uvedla dále SOHR.

Devět civilistů bylo popraveno v různých momentech jižně od města Tall Abjad, uvedla SOHR v prohlášení. Podle kurdských sil byla mezi nimi i 35letá politička Chalafová a její řidič.

"Oba byli vytaženi z auta při útoku podporovaném Turky a popraveni bojovníky žoldáckých frakcí stojících na straně Turecka," citoval z prohlášení SDF list The Guardian. "Je to jasný důkaz toho, že turecký stát pokračuje ve své zločinecké politice vůči neozbrojeným civilistům," dodal deník. Syrský server Bas News uvádí, že útok provedli radikálové z Islámského státu, když cestovala mezi městy Kámišlí a Rakka.

Chalafová byla generální tajemnicí strany Budoucí Sýrie (Future Syria). Odborník na kurdskou politiku Mutlu Civiroglu označil její smrt za "velkou ztrátu".

Agentura Reuters s odvoláním na předního kurdského politika Ahmeda Sulejmana uvedla, že na ruské letecké základně Hmímím se v neděli mezi vládními a kurdskými představiteli uskutečnila jednání s cílem zastavit tureckou ofenzivu na severu Sýrie. Syrská strana rozhovory zatím nepotvrdila.

Možnost spolupráce mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a Kurdy, kteří ovládají rozsáhlá území v severovýchodní Sýrii, v průběhu neděle naznačil americký ministr obrany Mark Esper. Libanonská televize Al-Majádín později uvedla, že rozmístění vládních jednotek do severosyrských měst Manbidž a Kobani se uskuteční do 48 hodin.

Arabsko-kurdské milice SDF, jejichž nejvýznamnější část tvoří YPG, požádaly Damašek o pomoc i koncem loňského roku, kdy Turecko hrozilo zaútočit na město Manbidž a oblast západně od řeky Eufrat. Syrská armáda skutečně rozmístila své jednotky poblíž Manbidže, do samotného města však nevstoupila. Když se tehdy předpokládaný turecký útok neodehrál, sama se odtud stáhla.

Za občanské války v Sýrii, jež trvá od roku 2011, vznikla na severovýchodě země faktická kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává a kurdské bojovníky místy označoval za "zrádce" kvůli jejich spojenectví s Washingtonem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli řekl, že turecká armáda a její spojenci z řad syrských rebelů postoupí v ofenzivě proti kurdským milicím na syrské území do hloubky 30 až 35 kilometrů. Na tiskové konferenci v Istanbulu prohlásil, že tyto síly už dostaly pod kontrolu syrské město Rás al-Ajn a hlavní dálnici na severu země a obklíčily město Tall Abjad. Agentura Reuters s odvoláním na očité svědky potvrdila, že turecká armáda se spojenci postupuje do centra Tall Abjadu, kde provádí pátrací operace. Situace ve městě je podle zdrojů Reuters klidná.

Turecko již v  sobotu oznámilo dobytí klíčového syrského hraničního města Rás al-Ajnu, jednoho z hlavních cílů své ofenzivy na severu Sýrie. Kurdské síly ale jeho ztrátu popřely s tím, že město odolává a boje pokračují. Německá vláda v reakci na ofenzivu zakázala vývoz zbraní do Turecka. Zákaz zavedla i Francie. 

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) si kvůli turecké ofenzivě v Sýrii předvolá v pondělí tureckého velvyslance, oznámil v neděli na Twitteru. Před pondělním odletem na radu ministrů zahraničních věcí Evropské unie také zopakoval, že je pro diplomatické řešení.

"V pondělí si předvolám tureckého velvyslance a poletím řešit situaci v Sýrii s celou EU. Jsem pro diplomatické řešení," napsal Petříček. Ve čtvrtek po schůzce ústavních činitelů na Pražském hradě, které se zúčastnil, ministr uvedl, že Česká republika podporuje společnou reakci EU, která tureckou vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie odsoudila. Vyslovil také obavy o dopady ofenzivy na civilní obyvatele.

Německá kancléřka Angela Merkelová v nedělním telefonátu vyzvala Erdogana k okamžitému zastavení intervence. Podle agentury DPA to oznámila mluvčí Merkelové. Stejný požadavek Erdoganovi a také americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi sdělil i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Šéf Pentagonu Mark Esper podle agentury AP řekl, že americký prezident Donald Trump nařídil americkým silám v Sýrii, aby se přesunuly jižně od linie tureckých útoků proti Kurdům, ale neopouštěly Sýrii. Ve vyjádření pro televizi CBS ministr obrany neřekl přesně, kolik amerických vojáků má opustit sever Sýrie, uvedl ale, že se to týká většiny z tisíce příslušníků ozbrojených sil USA v Sýrii.

Turecká agentura Anadolu dříve v sobotu oznámila, že syrské opoziční skupiny podporované Tureckem v sobotu, ve čtvrtý den turecké ofenzivy proti Kurdům, dosáhly strategické dálnice na severozápadě Sýrie. Dálnice M-4 spojuje syrská města Manbidž a Kámišlí a leží zhruba 30 kilometrů jižně od turecké hranice.

Představitel Syrských demokratických sil (SDF), hlavní aliance kurdských a arabských bojovníků, která kontroluje severovýchod země, toto tvrzení ale popřel.

"Síly SDF se v důsledku intenzivního ostřelování zčásti stáhly, protiútokem ale přinutily Turky k ústupu. Boje v Rás al-Ajnu pokračují," citovaly jeho prohlášení agentury AFP a Reuters. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) a zpravodaje AFP na místě turecké síly a jejich syrské pomocné skupiny dobyly průmyslovou zónu na okraji města a uzavřely přístupové cesty do Rás al-Ajnu, nepodařilo se jim ale převzít kontrolu nad celým městem.

Mluvčí SDF Redur Chalíl v sobotu v televizním prohlášení oznámil, že turecký útok oživil Islámský stát. Zároveň vyzval všechny spojence, kteří se podíleli na boji proti této teroristické organizaci, aby vyhlásili bezletovou zónu, jež by tureckým letounům zabránila bombardovat území syrských Kurdů. "Turecká invaze již nehrozí oživit Daiš (arabská zkratka pro Islámský stát), ona ho oživila a aktivovala spící buňky v Kámišlí, Hasace a všech dalších územích," sdělil Chalíl s odkazem na nedávné bombové útoky v těchto dvou městech. Dodal, že navzdory nutnosti čelit turecké invazi jsou SDF nadále připraveny spolupracovat s mezinárodní koalicí proti IS.

Turecko tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u jeho hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice YPG. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Erdogan vyhrožuje Evropě: Pošleme vám 3,6 milionu uprchlíků, pokud označíte operaci v Sýrii za invazi

11. 10. 2019 ▪ 4 min. čtení

Německo a Francie zakázaly vývoz zbraní do Turecka

Kvůli protikurdské ofenzivě tureckých vojsk v Sýrii zakázalo v sobotu Německo vývoz zbraní do Turecka. S odvoláním na německého ministra zahraničí o tom informoval deník Bild am Sonntag. 

"Na pozadí turecké vojenské ofenzivy v severovýchodní Sýrii nebude spolková vláda vydávat žádná další povolení k vývozu pro veškeré vojenské vybavení, které by Turecko mohlo použít v Sýrii," sdělil deníku šéf německé diplomacie Heiko Maas.

Berlín podle Maase od roku 2016 uplatňuje velmi restriktivní opatření vůči exportu zbraní Ankaře, úplný zákaz však dosud nezavedl. Zbraňové dodávky do Turecka v roce 2018 dosáhly částky 243 milionů eur (6,27 miliardy korun), což činilo zhruba jednu třetinu veškerého německého vojenského exportu (771 milionů eur, tedy 19,9 miliardy korun). V prvních měsících tohoto roku Berlín prodal Ankaře zbraně v hodnotě 184 milionů eur (4,75 miliardy korun), čímž se Turecko stalo pro Německo největším zbraňovým odběratelem.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu ještě před vyhlášením opatření uvedl, že jeho země se nenechá zastrašit zákazy ani embargem. "Nezáleží na tom, co někdo dělá, nezáleží na tom, zda jde o zbraňové embargo či cokoliv jiného, pouze nás to posiluje," sdělil německé stanici Deutsche Welle.

"I kdyby naši spojenci podporovali teroristickou organizaci (míněno kurdské milice YPG, pozn. red), i kdybychom stáli sami, i kdyby bylo uvaleno embargo, bez ohledu na to, co udělají, budeme bojovat s teroristickou organizací," dodal s tím, že odmítá iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zprostředkování dialogu mezi Ankarou a YPG. "S teroristy nevyjednáváme. Jediné, co mohou tito teroristé udělat, je složit zbraně."

Obě země jsou členy Severoatlantické aliance, od níž Turecko ústy ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua v pátek žádalo "jasné a zřetelné" vyjádření solidarity. To však německá diplomacie odmítá, ofenzivu naopak ostře odsoudila a spolu s Evropskou unií vyjádřila obavy "ze značných negativních důsledků, které by mohly vést k opětovnému posílení Islámského státu", na jehož porážce měly kurdské milice lví podíl.

K Německu se připojila v sobotu také Francie. Ankaru současně varovala, že její ofenziva v Sýrii ohrožuje bezpečnost Evropy, informovala agentura Reuters.

"S očekáváním ukončení této ofenzivy se Francie rozhodla zrušit veškeré plány na vývoz zbraní do Turecka, které by mohly být v této ofenzivě použity. Toto rozhodnutí má okamžitou platnost," uvádí se ve společném prohlášení francouzského ministerstva zahraničí a obrany.

Sdělení rovněž uvádí, že ministři zahraničí zemí Evropské unie budou ladit společnou pozici vůči Ankaře na pondělní schůzce v Lucemburku.

K dočasnému zákazu vývozu zbraní do Turecka kvůli útoku v Sýrii podle agentury DPA sáhlo již v pátek také Nizozemsko.

Proti počínání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Sýrii v sobotu v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo přes 10 tisíc v Německu žijících Kurdů a dalších Erdoganových odpůrců. Dav lidí procházejících středem města mával kurdskými vlajkami a skandováním označoval tureckého prezidenta za "teroristu". Protestní pochody se odehrály také v dalších německých městech, například ve Frankfurtu nad Mohanem se podle agentury DPA sešlo na čtyři tisíce lidí, o něco méně pak v Hamburku, Brémách a Berlíně.

Ještě větší manifestace se v sobotu uskutečnila v Paříži, jíž se podle agentury AFP zúčastnilo na 20 tisíc lidí. Zhruba tři tisícovky Kurdů a jejich stoupenců se sešly také ve Vídni, uvedla agentura APA. Proti turecké intervenci se demonstrovalo také ve Finsku.

Konflikt má desítky obětí

SOHR v sobotu oznámila, že počet zabitých bojovníků z řad syrských Kurdů vzdorujících turecké invazi vzrostl na 74, většina z nich zahynula v oblasti města Tall Abjad. Podle nejnovější bilance, kterou představil šéf SOHR Ramí Abdar Rahmán, bylo od středečního zahájení turecké ofenzivy zabito také 49 bojovníků syrských povstaleckých skupin stojících na straně turecké armády.

Počet civilních obětí bojů dosáhl podle Rahmána 30, většina civilistů přišla o život také v Tall Abjadu, pohraničním městě, které je jedním z klíčových cílů turecké vojenské operace, uvedla SOHR podle agentury Reuters. Podle OSN před boji uprchlo již 100 tisíc lidí, přičemž přímo ohroženo jich je téměř půl milionu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek podle agentury AP prohlásil, že Ankara nezastaví svou vojenskou akci, dokud se bojovníci kurdských milicí YPG nestáhnou za linii 32 kilometrů od hranice.

Americký ministr obrany v pátek popřel, že USA opouštějí syrské Kurdy, své spojence v boji proti islámským radikálům. "Neopustili jsme Kurdy. To chci jasně říci," řekl Esper novinářům. "Nikdo nedal této turecké operaci zelenou – právě naopak. Velmi tvrdě jsme na všech úrovních naléhali, aby Turci tuto operaci nespouštěli."

Esperovo prohlášení bylo podle AP zřejmě zamýšleno jako podpora argumentu administrativy prezidenta Donalda Trumpa, že udělala všechno, co bylo v jejích silách, aby Turky od záměru invaze na sever Sýrie odradila. A když se to nepodařilo, nezbyla jí žádná jiná možnost než stáhnout některé americké jednotky od hranice.

Mnozí označují omezené stažení amerických vojáků za hrubou chybu. Dokonce i někteří z nejloajálnějších Trumpových republikánských podporovatelů to ostře kritizovali jako rozhodnutí, které otevřelo dveře turecké invazi. Někteří označují Trumpův krok za zradu kurdských bojovníků, kteří s velkými ztrátami na životech stáli po boku amerických sil v boji proti samozvanému Islámskému státu.

V pátek Trump podepsal dokument umožňující zavést sankce proti Turecku.

Turecká ofenziva? Kurdové nemají šanci. Boje budou krvavé, říká Novák