Turecko pokračuje ve vojenské operaci na severovýchodě Sýrie, jejímž cílem je podle Ankary vyčistit oblast od teroristů. Turecko takto označuje kurdské milice a vysvětluje, že chce vytvořit podél hranice 30 kilometrů široký bezpečnostní pás pro syrské uprchlíky z Turecka.

Turecká armáda v pátek ohlásila svou první oběť. "Náš přítel ve zbrani padl jako mučedník 10. října v boji proti teroristům z YPG v oblasti operace Pramen míru," stojí v prohlášení k padlému tureckému vojákovi.

Podle pátečního oznámení tureckého ministerstva obrany protivník ztratil od středy 342 lidí, z toho 49 v bojích v noci na pátek. Kurdové to ale nepotvrdili a uvádějí ztráty v řádu desítek bojovníků.

Turecko se ve svých bilančních zprávách nezmiňuje o civilních obětech.

Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřely při turecké invazi už nejméně tři desítky lidí, z toho asi 10 civilistů.

Podle Ankary také zemřeli po ostřelování kurdskými milicemi na tureckém území u hranic se Sýrií čtyři lidé, včetně devítiměsíčního dítěte.

Turecká armáda obsadila od středy 11 vesnic, z nichž dvě Kurdové vybojovali zpět. Boje se koncentrují na 120kilometrovém úseku hranice v oblasti měst Tall Abjad a Rás al-Ajn.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar na pátečním setkání s armádními veliteli řekl, že operace je úspěšná. "Dokončíme, co jsme začali," prohlásil ministr. Cílem je podle něj skoncovat s "teroristy" v oblasti východně od Eufratu a vytvořit koridor, který umožní "našim syrským bratrům vrátit se domů". Ujistil, že armáda dbá na to, aby neutrpěla infrastruktura a civilisté.

Své domovy v regionu opustilo od středy už na 100 000 lidí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení OSN. Jen v provinciích Rakka a Hasaká uprchlo z domovů přes 70 000 lidí, oznámil v pátek Světový potravinový program (WFP). Tato organizace žádá o zajištění přístupu k 650 000 lidem, jimž na severu Sýrie pomáhá. Nejvíc lidí prchá z měst Tall Abjad a Rás al-Ajn a jejich okolí.

V Tall Abjadu musela být podle organizace Lékaři bez hranič (MSF) uzavřena nemocnice, protože většina jejích zaměstnanců prchla před bombardováním. "V té oblasti je je jediná veřejná nemocnice. Ta zajišťovala Tall Abjadu zdravotní služby lidem z města a jeho okolí," sdělili MSF, kteří se podíleli na provozu nemocnice.

Ofenzivu mnohé země, včetně ČR, odsoudily. Kritika se snáší i na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který před invazí stáhl z oblasti americké vojáky. Podle některých Kurdy zradil a dělá z USA nespolehlivého partnera.

Trump je kvůli tomuto kroku pod palbou kritiky i doma, a to nejen od opozičních demokratů. Například republikánský senátor Lindsey Graham řekl, že vláda USA "hanebně opustila" Kurdy, kteří pomohli v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Tisíce bojovníků IS jsou nyní v táborech hlídaných Kurdy, a kvůli turecké invazi proto panují obavy, že zajatci se v chaosu bojů dostanou na svobodu a obnoví boje.

V táboře se zajatci IS je kritická situace

Kurdské úřady na severu Sýrie kvůli tureckým útokům připravují evakuaci tábora se 7000 uprchlíky. Jednají také o evakuaci dalšího tábora, v němž je 13 000 lidí a mezi nimi rodiny členů teroristické organizace Islámský stát, uvedla v pátek agentura Reuters.

Kurdové střeží 11 000 zajatých bojovníků IS a desítky tisíc jejich příbuzných. Kvůli útokům turecké armády ale mají problém ostrahu táborů a věznic zajistit. O osud vězněných členů IS se zajímá také NATO a mnoho politiků. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že ti zajatci, kteří mají být vězněni, v žaláři zůstanou.

Kurdské úřady, které spravují syrský sever, v pátek oznámily, že připravují evakuaci tábora ve městě Mabrúka. To leží v provincii Hasaká, asi 12 kilometrů od turecké hranice. Sedm tisíc lidí, kteří uprchli před minulými boji v Sýrii, bude převezeno do tábora ve městě Aríša, které leží jižněji. Důvodem je, že zařízení v Mabrúce zasáhly turecké střely.

V podobné situaci je i tábor se 13 000 dalšími lidmi ve městě Ajn Ísá. V zařízení je také 785 příbuzných bojovníků IS. "Vyjednává se s příslušnými organizacemi o náhradním umístění pro tento tábor," sdělily kurdské úřady.

Z vězení u města Kámišlí, které leží na severovýchodě Sýrie u hranic s Tureckem, uprchlo pět členů IS. Informovala o tom v pátek agentura AFP s odvoláním na arabsko-kurdskou koalici Syrských demokratických sil (SDF).

V táboře Al-Húl na severovýchodě Sýrie, v němž jsou drženy tisíce bojovníků IS a jejich rodiny, zaznamenali hromadný pokus o útěk. Podle agentury AP to v pátek oznámil mluvčí SDF. Útěku desítek lidí z tábora se podle něj podařilo zabránit, situaci ale označil za "kritickou".

Al-Húl je jedním z největších táborů se zajatci IS v Sýrii, je v něm asi 70 000 lidí, většina z nich jsou děti a manželky bojovníků IS, jsou v něm ale také samotní radikálové z IS.

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád k turecké invazi na severovýchodě Sýrie uvedl, že syrské kurdské milice daly svým separatismem Ankaře záminku k narušení suverenity Sýrie. Damašek se turecké agresi hodlá bránit všemi legálními prostředky, uvedl v pátek podle syrské státní agentury SANA nejmenovaný oficiální zdroj ze syrského ministerstva zahraničí.

Mikdád ve čtvrtek řekl, že syrské milice "zradily svou zemi", a obvinil je ze separatismu. Tím podle něj daly Turecku záminku, aby narušilo územní svrchovanost Sýrie. Mikdád zároveň odmítl možnost, že by Damašek obnovil se syrskými Kurdy dialog. V pondělí je přitom vyzval, aby se přimkli k syrské vládě.

"Nepřistoupíme na žádný dialog s někým, kdo se stal rukojmím zahraničních sil," uvedl Mikdád s tím, že nebude podporovat agenty Washingtonu na syrském území.

Kurdské milice YPG jsou součástí arabsko-kurdských Syrských demokratických sil, které s podporou mezinárodní koalice v čele s USA výrazně přispěly k porážce IS v Sýrii. Za občanské války vznikla na severovýchodě Sýrie faktická kurdská autonomie, kterou ale Damašek neuznává.

Syrských Kurdů se ve čtvrtek zastal izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v souvislosti s tureckou invazí varoval před etnickou čistkou a slíbil Kurdům poskytnout humanitární pomoc.

"Izrael je připraven rozšířit humanitární pomoc statečnému kurdskému lidu," citoval Netanjahua deník The Times of Israel.

Netanjahu ale nijak nekomentoval rozhodnutí svého spojence amerického prezidenta Trumpa stáhnout americké vojáky ze severu Sýrie.

K uvážlivosti ve čtvrtek Ankaru opět vyzval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Spoléhám na Turecko, že prokáže zdrženlivost a zajistí, aby jeho akce v severní Sýrii byly cílené a přiměřené, a vyhne se dalšímu lidskému utrpení," uvedl při návštěvě Řecka Stoltenberg. Turecko je členskou zemí aliance. Podobně se šéf NATO vyjádřil už ve středu v Římě, kde ale také řekl, že Turecko má "legitimní bezpečnostní obavy".

Turecký ministr zahraničí prohlásil, že NATO by mělo projevit solidaritu vzhledem k bezpečnostnímu ohrožení Turecka. "Nestačí říci, že chápete legitimní obavy Turecka. My chceme, abyste solidaritu jasně ukázali," prohlásil Çavuşoglu.

Více než desítka humanitárních organizací ve čtvrtek ve společném prohlášení varovala, že bez pomoci se mohou kvůli turecké invazi ocitnout na severovýchodě Sýrie brzy desetitisíce lidí.

Obavy z ohrožení civilistů vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.

Kvůli postupu Ankary si některé země předvolaly turecké velvyslance, aby mu tlumočily svůj nesouhlas. To učinila například Francie či Itálie, která vyzvala Turecko, aby boje okamžitě zastavilo. Evropská komise označila ofenzivu za další překážku v mírovém procesu v Sýrii a Londýn vyzval ke zdrženlivosti. Rusko chce prosadit dialog mezi syrskou a tureckou vládou, Írán vyzval Turecko, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo.

Evropská unie příští týden na summitu projedná možné zavedení sankcí proti Turecku. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová v pátek řekla, že se téma dostane na jednání summitu, který se bude konat koncem příštího týdne.

"Bude se o tom jednat příští týden v Evropské radě. Nezůstaneme bezmocní, když stojíme před situací, která je šokující pro civilisty i pro Syrské demokratické síly - jež pět let spolupracovaly s (mezinárodní protiteroristickou) koalicí -, a která ohrožuje zejména regionální stabilitu. Rozhodné odsouzení, to jsou jen slova. My budeme jednat," řekla ministryně.

Rada bezpečnosti OSN se na čtvrtečním zasedání neshodla na společném prohlášení k turecké operaci na severu Sýrie. Evropští členové RB OSN, kteří zasedání svolali, požadovali, aby Ankara vojenskou akci zastavila.

Stálí členové RB OSN Británie a Francie a také Německo s Belgií a Polskem, které nyní jako volení členové v radě zasedají, v prohlášení Turecko vyzvali, aby jednostrannou vojenskou operaci zastavilo. Pětice evropských států rovněž varovala, že obnovení bojů povede k dalšímu podkopání stability celého regionu a k ohrožení životů civilistů.

Společné prohlášení vetovaly Rusko s USA. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja novinářům řekl, že jakékoli prohlášení RB OSN k Sýrii se musí věnovat problematice regionu hlouběji včetně otázky přítomnosti cizích vojenských sil v zemi. Jeho americká kolegyně Kelly Craftová zdůraznila, že USA nijak nepodpořily Turecko v jeho rozhodnutí vstoupit vojensky na severovýchod Sýrie. Craftová dodala, že pokud Turecko neochrání civilisty a umožní zadržovaným členům teroristického hnutí Islámský stát utéct, bude Ankara čelit důsledkům.

Trump, který je obviňován, že ponechal na holičkách kurdské spojence z bojů proti IS, se hájí tím, že motivem Kurdů v boji proti teroristům bylo území. Řekl také, že Kurdové nepomáhali USA tam, kde to neodpovídalo kurdským zájmům, a jako příklad uvedl vylodění spojenců v Normandii za druhé světové války nebo boje amerických vojáků v Afghánistánu či v Tichomoří. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo odmítl tvrzení, že USA stažením svých vojáků z postů na severu Sýrie daly Turecku zelenou. Obavy Turecka o bezpečnost jižní hranice považuje za oprávněné.

Zprostředkování dohody mezi Tureckem a Kurdy je jedna ze tří možností, jak mohou Spojené státy reagovat na tureckou vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie. Na Twitteru to ve čtvrtek napsal americký prezident Trump, který za zbylé dvě možnosti označil vojenský zásah USA a uvalení sankcí na Turecko.

"Turecko nyní útočí na Kurdy, bojují spolu 200 let," uvedl Trump k operaci Ankary na severovýchodě Sýrie v oblasti, kterou kontrolují syrští Kurdové. "Máme jednu ze tří možností: Poslat tisíce vojáků a vojensky vyhrát, tvrdě zasáhnout Turecko finančně a sankcemi, nebo zprostředkovat dohodu mezi Tureckem a Kurdy!" napsal Trump.

Trump už podepsal nový příkaz, který umožňuje americkým úřadům zavést významné sankce proti Turecku. Oznámil to v pátek americký ministr financí Steven Mnuchin. "Jsou to velmi silné sankce. Doufám, že je nebudeme muset použít. Ale v případě nutnosti můžeme zničit tureckou ekonomiku," varoval Mnuchin podle tiskových agentur. 

Česká republika se podle premiéra Andreje Babiše ztotožnila s postojem EU, která turecký postup odsoudila. Babiš novinářům ve čtvrtek řekl, že je zásadně proti vojenskému zásahu. Uvedl též, že Evropa byla v řešení tohoto problému málo akční a s Erdoganem její představitelé nekomunikovali.

Prezident Miloš Zeman má obavy, že Turecko si vojenskou operací v Sýrii pouze vyřizuje účty s Kurdy. Kdyby cílem akce bylo jen vytvoření koridoru pro návrat uprchlíků, bylo by vše v pořádku, uvedl Zeman ve čtvrtek v TV Barrandov. Zeman zároveň vyjádřil Kurdům sympatie za boj s islamisty. Čeští ústavní činitelé se na čtvrteční schůzce na Pražském hradě ztotožnili se společným postojem Evropské unie, která tureckou operaci na severovýchodě Sýrie odsoudila, řekl po jednání ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

"Kdyby tam šlo o to, aby se vytvořil bezpečnostní koridor pro průchod syrských uprchlíků z Turecka do jejich vlasti, tak by bylo všechno v pořádku. Mám ovšem obavy, že Turecko si chce vyřídit svoje účty s Kurdy," prohlásil Zeman v televizi. Možné je podle něj i to, že chce Turecko rozšířit své území.

Český prezident ocenil kurdské jednotky za boj s teroristickou organizací Islámský stát. "Mají moje sympatie," dodal.

Erdogan na zahraniční kritiku reagoval pohrůžkou, že pošle syrské uprchlíky do Evropy. "Pokud Evropa definuje operaci v Sýrii jako invazi, pak můžeme otevřít dveře a poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků k vám," řekl.

Předseda Evropské rady Donald Tusk k tomu v pátek řekl, že se unie nenechá Erdoganem vydírat. "Nikdy nepřipustíme, aby byli uprchlíci zneužíváni jako zbraň a k našemu vydírání," řekl Tusk s tím, že vojenská intervence věci jen zkomplikuje.

Ankara podobně jako v minulých dvou ofenzivách, jež od roku 2016 vedla proti syrským Kurdům, zahájila výpady proti novinářům a uživatelům sociálních sítí za údajné šíření nepravdivých zpráv. Novinář opoziční platformy BirGün skončil ve vězení.

Stejně tak turecké úřady zadržely 121 lidí, kteří na sociálních sítích vyjádřili nesouhlas s probíhající operací. Informoval o tom turecký opoziční server Ahval s odvoláním na ministerstvo vnitra. "Identifikovali jsme 500 lidí, kteří kritizovali operaci Pramen míru, a 121 z nich jsme zadrželi," uvedl ministr vnitra Süleyman Soylu. Zatýkání dalších podle něj pokračuje. "Ti, kdo operaci nazývají válkou, se dopouštějí zrady. Války jsou mezi státy, toto je pouze akce na eliminování teroristů," dodal Soylu.