Turecko dokončilo přípravy na invazi do Sýrie. Pokud uděláte něco nepřípustného, přijde odveta, řekl Trump

Bílý dům podle agentury AP v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. To v úterý potvrdilo turecké ministerstvo obrany, uvedla agentura Reuters.

Prakticky současně vysoce postavený představitel americké vlády ve Washingtonu ujistil, že rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa stáhnout americké vojáky, působící v Sýrii, z oblasti u tureckých hranic se týká jen padesátky až stovky příslušníků speciálních sil, kteří budou přemístěni na jiná místa v Sýrii. Neznamená to však začátek oficiálního odchodu amerických sil ze Sýrie. "Nejde o stažení ze Sýrie," ujistil zmíněný činitel podle agentury AFP a dodal, že přesuny amerických sil v Sýrii neznamenají podporu pro tureckou invazi do severní Sýrie.

Ta má být zaměřena proti Kurdům, kteří spolu s Američany bojovali proti teroristické organizaci Islámský stát.

Tisková mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová uvedla, že americké jednotky ofenzivu nepodpoří a ani se jí nezúčastní a nebudou se již vyskytovat v bezprostřední blízkosti oblasti. Krátce po tomto oznámení se začaly americké jednotky ze severu Sýrie stahovat. Trump na Twitteru rozhodnutí Washingtonu zdůvodnil neochotou Evropy převzít tisíce zajatců z Islámského státu (IS), které střeží na syrském severu Kurdové.

Americký prezident později v pondělí pohrozil, že v případě prohřešků Turecka zničí jeho ekonomiku. "Jak jsem se už dříve jasně vyjádřil a teď to jen zopakuji, pokud Turecko udělá něco, co já, se svou velkou a nepřekonatelnou moudrostí, budu považovat za nepřípustné, pak totálně zničím a vyhladím tureckou ekonomiku," napsal Trump na Twitteru.

Turecké jednotky již v pondělí večer podnikly útok na pozice kurdských sil a na základnu arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) ve městě Málikíja, které leží blízko turecké hranice na severu Sýrie. Informovala o tom syrská státní agentura SANA. Jak to souvisí s plánovanou ofenzivou, zatím není jasné.

Zároveň také v pondělí oznámilo americké ministerstvo obrany, že se stále snaží Turecko od operace v Sýrii odradit. Pentagon uvedl, že kroky Ankary neschvaluje a nepodporuje.

Jak uvedl mluvčí Pentagonu Jonathan Hoffman, ministr obrany Mark Esper a náčelník generálního štábu generál Mark Milley již svým tureckům protějškům sdělili, že jednostranná vojenská operace v kurdské části Sýrie je pro Turecko riziková.

Hoffman dodal, že Pentagon spolupracuje se svými spojenci a koaličními partnery a snaží se Ankaře zdůraznit, že by její akce mohla mít "destabilizující účinky" pro Turecko i celý region. 

Trumpovo rozhodnutí o stažení vojáků ze severu Sýrie kritizovali i jeho nejbližší spojenci v Kongresu. Například republikánský senátor Lindsey Graham tento krok označil za "katastrofu". Předsedkyně Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu Nancy Pelosiová vyzvala Trumpa ke zvrácení jeho "nebezpečného rozhodnutí".

Také Francie, jeden z hlavních spojenců Washingtonu v boji proti Islámskému státu, se bojí, že by tento krok mohl vést ke znovuoživení Islámského státu. "Budeme extrémně pozorní, jestli toto oznámené stažení amerických vojáků a možná turecká ofenzíva nepůjde proti našemu cíli, kterým je oslabení a vyhlazení Islámského státu", uvedla v pondělí francouzská ministryně obrany Florence Parlyová.

Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že turecká vojenská operace začne až po stažení všech Američanů, což podle tohoto zdroje může trvat i týden. Ankara se prý chce vyhnout jakémukoli incidentu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan k zahájení operace řekl, že "to může být kdykoli a bez varování".

Kurdové stažení amerických vojáků považují za "dýku do zad"

Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly (SDF), která se s pomocí USA podílela na porážce teroristického Islámského státu v Sýrii, počínání USA hodnotí jako nesplnění závazků vůči spojencům. Mluvčí SDF řekl, že jde o "vražení dýky do zad" a že rozhodnutí USA je překvapením.

"USA ujišťovaly, že nedovolí Turecku žádnou vojenskou operaci v oblasti," sdělil mluvčí.

USA Kurdy o svém plánu informovaly až v pondělí ráno. SDF oznámila, že se bude bránit jakémukoli nevyprovokovanému útoku ze strany Turecka a že "nebude váhat obranu svého území rozšířit ve všeobecnou válku" na severovýchodě Sýrie. Podle koalice bude mít toto rozhodnutí značně negativní dopad na boj proti IS. V severní Sýrii buňky této organizace stále jsou a navíc tam Kurdové střeží tisíce zajatců zadržených v boji proti radikálům.

Turecko ale Kurdy řadí k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Turecko chce u hranice vytvořit bezpečnou zónu a Erdogan opakuje, že oblast by měla být zbavena hrozeb ze strany ozbrojených milicí syrských Kurdů (YPG). Mají tak být vytvořeny podmínky nutné pro návrat syrských uprchlíků. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí zopakoval, že je Ankara odhodlána "vyčistit syrské pohraničí od teroristů a zajistit bezpečnost Turecka". Erdoganův mluvčí v pondělí zároveň ujistil, že Turecko nedopustí návrat IS.

Kurdové stáli proti všem. Dobyli hlavní město Islámského státu a v Sýrii vytvořili kvazi-stát s "ambasádou" v Praze

10. 10. 2019 ▪ 3 min. čtení

Americký prezident už dříve rozhodnutí Washingtonu o stažení vojáků ze Sýrie zdůvodnil neochotou Evropy převzít tisíce zajatců z teroristické organizace Islámský stát (IS), které střeží na severu Sýrie Kurdové.  Až za jeho působení v Bílém domě se prý podařilo na 100 procent porazit IS a zajmout tisíce jeho bojovníků, z nichž většina pochází z Evropy. 

"Evropa je ale nechce zpět, říká, abychom si je nechali. A já řekl NE, udělali jsme pro vás hodně a teď chcete, abychom je (zajatce) drželi v amerických věznicích s ohromnými náklady. Jsou to vaše procesy. A opět řekli (Evropané) ne... Kurdové bojovali s námi, ale dostali na to a na své vybavení velké sumy peněz. S Tureckem bojují po desetiletí. Snažil jsem se tento boj zadržet skoro tři roky, ale tentokrát je čas, abychom se stáhli z těch směšných, nekonečných válek, z nichž mnohé jsou kmenové, a přivezli své vojáky domů," napsal prezident. Je teď podle něj na Turecku, Evropě, Sýrii, Íránu, Iráku, Rusku a na Kurdech, aby situaci posoudili a rozhodli, co chtějí se zajatci z IS dělat.

Turecko podle nedělního prohlášení Bílého domu rovněž převezme odpovědnost za zahraniční bojovníky IS, které zadržely kurdské jednotky.

Situaci se znepokojením sleduje OSN, jež se obává nové humanitární krize. "Nevíme, co bude, připravujeme se na nejhorší," řekl koordinátor humanitární pomoci OSN v Sýrii Panos Mumtzis. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval všechny zúčastněné strany v severovýchodní Sýrii k maximální zdrženlivosti.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Moskva doufá, že Ankara bude brát ohled na "politickou i územní celistvost Sýrie".

Česko turecký plán podpořilo

V New Yorku se s tureckým prezidentem Erdoganem sešel minulý týden Andrej Babiš a podle svého vyjádření mu "potvrdil, že země visegrádské čtyřky podporují výstavbu bezpečnostní zóny v severní Sýrii. Turecko do ní chce přemístit až dva miliony běženců". Česko teď Visegrádské skupině předsedá.

Jenže Babiš se svou podporou tureckého plánu ihned narazil. Ve vyjádřeních pro HN se od ní distancovaly dva ze tří ostatních států V4, tedy Babišovi nejbližší spojenci. Podle nich je plán nepřijatelný a naopak by mohl způsobit další velkou vlnu uprchlíků do Evropy.

Západ i OSN varují, že Erdoganovi jde pouze o potlačení vlivu Kurdů, kteří žijí i v Turecku a jejichž část požaduje samostatnost. Kurdové v Sýrii patří k největším bojovníkům proti Islámskému státu a opakovaně jej porazili v boji.

Do Turecka se podle tisku uchýlilo před boji na 3,6 milionu Syřanů. Erdogan nedávno pohrozil, že pokud Evropská unie a další velmoci budou s vybudováním bezpečnostní zóny otálet, bude nucen běžence pustit do Evropy.