Správkyně Hongkongu zakázala maskování tváře při demonstracích. Poprvé za 50 let uplatnila zákon o stavu nouze

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová oznámila zákaz zakrývání tváře při demonstracích v rámci výjimečných pravomocí, pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let ve snaze ukončit měsíce trvající protesty. Uvedla to v pátek agentura Reuters.

Lamová na tiskové konferenci uvedla, že zákaz nošení masek na obličeji, kterými se mnoho demonstrantů chrání před rozpoznáním své totožnosti, má platit od soboty.

Místní média vycházejí z toho, že zákaz maskování vstoupí v platnost od místní půlnoci, tedy od pátečních 18:00 SELČ.

"Myslíme, že nový zákon bude mít odstrašující účinek na násilnické demonstranty, kteří se maskují a vyvolávají nepokoje, a pomůže policii v jejím poslání udržovat pořádek," prohlásila Lamová před novináři.

Hongkongský ministr bezpečnosti John Lee uvedl, že zákaz se týká povolených i nepovolených veřejných shromáždění i nezákonných nepokojů. Vztahuje se na všechny způsoby zakrývání tváře, včetně zamaskování barvou. Výjimky mohou být uděleny lidem nosícím masku ze zdravotních důvodů, anebo kvůli požadavkům jejich práce.

Lamová se při vyhlášení zákazu odvolala na nařízení o mimořádných předpisech z roku 1922, které umožňuje správkyni obejít normální legislativní proces, kdy by návrh zákona musel projít městským parlamentem. Nařízení bylo naposledy použito v roce 1967 k ukončení nepokojů v obchodní čtvrti.

Nové nařízení podle Lamové neznamená, že by v Hongkongu platil výjimečný stav či stav nouze, ale město čelí "vážnému veřejnému ohrožení". Násilníci mezi demonstranty podle ní používají zápalné lahve proti nádražím, dalším veřejným budovám a soukromému majetku. Obvinila také demonstranty, že "lynčují" lidi s odlišnými názory. Zákaz maskování má podle Lamové napomoci k tomu, aby studenti, tvořící z téměř dvou pětin řady demonstrantů, neporušovali zákony.

Zatím není jasné, jak úřady prosadí zákaz ve městě, kde hodně ze 7,4 milionu obyvatel každý den nosí na obličeji masku na ochranu před chladem a infekcemi, zvláště od epidemie zaviněné virem SARS, která si na počátku tisíciletí vyžádala stovky obětí.

Krátce poté, co úřady ohlásily zákaz zakrývání tváře při demonstracích, vybudovali zamaskovaní demonstranti improvizované barikády v centru Hongkongu.

"Desítky protestujících nahromadily plastové zábrany, dřevěné palety i dopravní kužele přes ulici v centru, zatímco tisíce dalších demonstrantů ulici obsadily," vylíčil zpravodaj AFP.

Po vyhlášení zákazu městem také pochodovali zamaskovaní demonstranti a vyzývali ostatní obyvatele, aby si na znamení otevřeného odporu proti vládě také zakryli obličeje maskami.

Svobody se nevzdáme. Policejní brutalita donutila i babičky, aby se bránily, říká vůdce protestů v Hongkongu

3. 10. 2019 ▪ 5 min. čtení

Protesty původně začaly odporem proti navrhovanému zákonu o vydávání obviněných do pevninské Číny, ale mezitím se požadavky demonstrantů rozšířily mimo jiné o svobodné volby a vyšetřování policejní brutality.

"Pět požadavků, ani o jeden méně," skandovali demonstranti, mnozí v maskách, kteří v pátek - ještě před vyhlášením nových pravidel se zákazem zakrývání tváře - pochodovali městem kolem některých z nejdražších nemovitostí, včetně centrály britské banky HSBC.

"Musíme zůstat silní kvůli Hongkongu, a proto jsem se přidal k tomuto protestu," řekl Reuters sedmadvacetiletý pracovník ve finančním sektoru, který se představil pouze jako Čchan. "Policejní brutalita se stupňuje a na zákaz maskování je třeba odpovědět protesty," zdůraznil.

Pořádková policie se přes noc přesouvala napříč Hongkongem a použila slzný plyn proti davu v rezidenční čtvrti, zatímco železniční společnost MTR Corp uzavřela několik stanic. Ráno ale stanice fungovaly normálně.

Prodemokratické demonstrace se v Hongkongu konají od června, v úterý proti nim ale policie poprvé použila ostrou palbu. Po protestech svolaných u příležitosti 70. výročí vzniku komunistické Číny muselo být hospitalizováno přes 100 lidí a 269 jich bylo zatčeno. Ostrá střelba u obyvatel Hongkongu dále vystupňovala zlost na policii, kterou už předtím mnozí obviňovali z přehnaného užívání násilí proti demonstrantům.

Úřady tvrdí, že policista střílel v sebeobraně, protože byl v ohrožení života. Zasažený středoškolák je v nemocnici ve stabilizovaném stavu.

Úřady již dříve vydaly policii pokyny pro použití síly, uvedl Reuters s odvoláním na dokumenty, které viděli jeho zpravodajové.

Demonstranti v bývalé britské kolonii kritizují to, co považují za plíživé zasahování Pekingu do záležitostí jejich města i přes příslib autonomie podle principu "jedna země, dva systémy", na jehož základě Británie v roce 1997 vrátila Hongkong Číně. Čína odmítá obvinění z vměšování a naopak obviňuje zahraniční vlády, včetně Spojených států a Velké Británie, z vyvolávání protičínského cítění.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab zdůraznil, že politický dialog je jedinou cestou k rozuzlení situace v Hongkongu. Vláda se podle něj chce postarat o bezpečnost svých lidí, ale také se musí vyvarovat zhoršování situace a měla by usilovat o snížení napětí.