Hladina moří kvůli tání ledovců stoupá rychleji než dříve. Ohrozí New York i Šanghaj, tvrdí klimatický panel OSN

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) ve středu vyzval politiky a vědce, aby urychleně konali, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé dopady stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas na miliony lidí. Experti ve středu v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době změn klimatu uvedli, že hladiny moří nyní stoupají dvaapůlkrát rychleji, než tomu bylo v průměru v letech 1900-1990, a sice o 3,66 milimetru ročně.

Hladina světových oceánů stoupne do konce tohoto století o jeden metr, pokud globální oteplení překročí tři stupně Celsia, k němuž svět za současné situace směřuje. Během celého 20. století přitom hladina oceánů stoupla o 15 centimetrů. V mořích značně ubude množství ryb a hurikány budou silnější, pokud se nezpomalí tempo globálního oteplování, varoval ve středu panel. Od roku 1993 se přitom podle něj zdvojnásobilo tempo, jakým se oteplují oceány.

Tyto změny způsobí škody nejen 71 procentům světa pokrytým oceány a deseti procentům planety pokrytým sněhem a ledem; uškodí i lidem, živočichům, rostlinám, infrastruktuře a globální ekonomice, konstatoval Mezivládní panel OSN pro změny klimatu.

"Oceány a zaledněné části světa mají velké problémy, což znamená, že je máme i my," řekl jeden z vedoucích autorů studie Michael Oppenheimer. "Změny se zrychlují," dodal.

Zpráva ukazuje, že oteplování planety způsobené člověkem masivně poškozuje moře a ledové masy. Jedním z alarmujících důsledků je právě stále rychlejší vzestup hladiny moří, upozorňují experti. Pouze výrazné snížení skleníkových plynů, ochrana ekosystémů a uvážlivé zacházení s přírodními zdroji mohou tento dramatický vývoj ještě zvrátit.

Globální oteplování bude rychlejší, než se čekalo. Do roku 2100 může teplota vzrůst až o sedm stupňů, varují vědci

17. 9. 2019 ▪ 2 min. čtení

Podle tiskové zprávy organizace Greenpeace jsou nynější závěry zatím nejucelenějším posouzením závažnosti dopadů změn klimatu na oceány a kryosféru, tedy oblasti pokryté ledem, a potvrzují obavy, že dopady vypouštění skleníkových plynů jsou větší a přicházejí rychleji, než vědci dosud předpokládali.

Zpráva IPCC také mimo jiné upozorňuje, že pokud nezačnou rapidně klesat emise skleníkových plynů, uvolní se z permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy, desítky až stovky miliard tun oxidu uhličitého a metanu do atmosféry, což ještě prohloubí klimatickou krizi. Arktický a subarktický permafrost přitom zejména ve formě metanu obsahuje 1460 až 1600 gigatun uhlíku, což je přibližně dvojnásobek uhlíku, který je aktuálně v atmosféře.

Rozloha mořského ledu v Arktidě podle satelitních snímků dosáhla rekordního minima - je menší o 2,1 milionu kilometrů čtverečních proti dlouhodobému průměru minimální zamrzlé plochy. Ztráta ledového příkrovu v Antarktidě se v letech 2007-2016 proti letům 1997-2006 dokonce ztrojnásobila.

"Ochrana jak klimatu, tak světových oceánů se týká nás všech, i vnitrozemských států. I Česko bude v OSN spolurozhodovat o Globální úmluvě o oceánech, která by měla ustanovit mořské rezervace na 30 procent plochy volných moři, a posílit tak jejich odolnost proti změnám klimatu," zdůraznil Jan Freidinger z české pobočky Greenpeace. Rovněž emise skleníkových plynů pocházející z Česka podle něj oteplují a okyselují oceány, což se projevuje například masivním úhynem korálových útesů.

Přibližně 130 odborníků z 36 zemí analyzovalo dva roky aktuální studie o oceánech a ledových masách a shrnuli důsledky změn klimatu na pobřeží a ostrovy, člověka a přírodu.

Vědci a diplomaté ze 195 států IPCC o těchto závěrech v uplynulých pěti dnech debatovali na konferenci IPCC a v úterý schválili shrnutí 900stránkové zprávy, která byla zveřejněna ve středu.

Vzestup hladiny spojený s táním ledu v Antarktidě a Grónsku ohrozí četné pobřežní regiony, malé ostrovní státy i velké metropole jako New York nebo Šanghaj, stejně jako delty Gangy nebo Mekongu.

I kdyby svět dokázal udržet globální oteplení do dvou stupňů ve srovnání s předindustriální érou, jak státy slíbily v pařížské dohodě, zánik některých obcí by byl nevyhnutelný, uvedla agentura AFP. I dnes, při oteplení o jeden stupeň Celsia, jsou už dopady silně citelné při bouřích, záplavách, vedrech a obdobích sucha.