Britští poslanci se postavili Johnsonovi. Schválili návrh zákona, který má zabránit brexitu bez dohody

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu v závěrečném, třetím čtení schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisi Johnsonovi vyvést Británii 31. října z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do horní komory, Sněmovny lordů, kde ale bude muset překonat ještě řadu nástrah.

Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Před závěrečným hlasováním o samotném návrhu zákona poslanci zamítli jeden pozměňovací návrh, další ale překvapivě přijali. V Dolní sněmovně nicméně v druhém případě panoval zmatek, a není tak jasné, zda byl dodatek přijat záměrně, nebo nedopatřením. Neshodují se na tom ani britští novináři. Důvodem přijetí dodatku nicméně byla skutečnost, že vláda nevyslala k hlasování svého zástupce.

Schválený dodatek poslance Stephena Kinnocka vrací do hry brexitovou dohodu vyjednanou bývalou premiérkou Theresou Mayovou, a to v její verzi předložené po jednáních s opozičními labouristy v dubnu a květnu letošního roku. Pokud bude tedy muset premiér požádat na základě schváleného zákona o odklad termínu brexitu, protože se mu nepodaří vyjednat novou dohodu nebo protože poslanci neschválí brexit bez dohody, bude o odklad usilovat s cílem, aby byla schválena dohoda expremiérky Mayové. Nebude tedy žádat Evropskou unii o odklad, aniž uvede jasný důvod.

Návrh zákona, který ve středu schválila Dolní sněmovna, nyní poputuje do horní komory parlamentu, Sněmovny lordů. Jestli ta návrh zákona pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu. Hrozí rovněž, že budou chtít zastánci brexitu proces protáhnout dlouhými projevy. Opozice nicméně chce mimořádným opatřením čas určený na projevy členů horní komory omezit.

Premiér Johnson po schválení zákona uvedl, že jediným způsobem, jak se nyní pohnout kupředu, jsou předčasné volby. Poslanci ale jím předložený návrh odmítli. Pro vypsání voleb potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298, 56 zákonodárců bylo proti. Opoziční labouristé instruovali své poslance, aby se hlasování zdrželi.

Předčasné volby se podle Johnsona měly uskutečnit 15. října, tedy dva dny před summitem EU v Bruselu a o něco více než dva týdny před plánovaným termínem brexitu. 

"Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice, nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu," prohlásil ke svému původnímu plánu Johnson. "Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu," řekl a dodal, že právě z tohoto důvodu "se musí v úterý 15. října konat volby".

Schválený zákon podle Johnsona fakticky znamená "ukončení vyjednávání" s Evropskou unií a jeho cílem je zvrátit výsledek referenda z roku 2016, ve kterém se Britové poměrem 52 ku 48 procentům hlasů vyslovili pro odchod z nynější osmadvacítky. Referendum z roku 2016 premiér označil za "největší demokratické hlasování v naší historii".

"Je to tedy návrh zákona, který v historii této budovy nemá obdoby. Jeho úmyslem je totiž donutit premiéra, aby s předem napsaným dopisem kapituloval v mezinárodních vyjednáváních," uvedl britský premiér. "To odmítám," dodal s tím, že sněmovna mu tak nedává jinou možnost, než "abych nechal veřejnost rozhodnout, koho chtějí za premiéra". Na adresu poslanců uvedl, že je "velmi smutné, jak hlasovali" a že jde o "zpronevěření se jich povinnostem".

"Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii," řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za "císařovy nové šaty" podle jedné z Andersenových pohádek.

Snaha o vypsání předčasných voleb je podle Corbyna "cynický krok cynického premiéra" a "falešná hra", která není hodna Johnsonova úřadu. Labouristé podle něj jsou připraveni se s konzervativci utkat ve volbách, ale až v okamžiku, kdy bude návrh zákon schválený Dolní sněmovnou definitivně přijat a formálně potvrzen královnou.