Satelitní snímky odhalily čínské obrněné transportéry na hranicích s Hongkongem. Je to plánované cvičení, uklidňuje Peking

Satelitní snímky odhalily desítky obrněných transportérů a dalších vojenských vozidel skrytých uvnitř stadionu ve městě Šen-čen, které leží na hranici s Hongkongem, v němž už týdny zuří masové protesty. Podle britského Guardianu hrozí, že Čína přitvrdí při potlačování prodemokratických protestů. Na snímcích, které v pondělí pořídil server Maxar’s WorldView, je vidět více než 100 vojenských vozidel na ploše stadionu.

"Spojené státy vyjadřují hluboké obavy z pohybu čínských paramilitantních jednotek na hranici s Hongkongem," prohlásil mluvčí amerického ministerstva vnitra. "Spojené státy důrazně naléhají na Peking, aby dodržel své sliby a umožnil Hongkongu uplatňovat vysoký stupeň autonomie," dodal.

Satelitní snímek stadionu v Šen-čenu, kde se shromáždila vojenská vozidla. Zdroj: ČTK/Maxar’s WorldView

Americký prezident Donald Trump kvůli krizi navrhuje setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Na Twitteru Trump uvedl, že nemá pochybnosti o tom, že když Si Ťin-pching bude chtít rychle a humánně vyřešit problém s Hongkongem, dokáže to. "Osobní schůzka?" ukončil tweet šéf Bílého domu.

Čínská státní média odmítají spekulace, že se Peking tímto způsobem snaží zastrašit demonstranty, kteří v Hongkongu požadují posílení demokracie. Čína ujišťuje, že jde o předem plánovaná cvičení, která s demonstracemi nesouvisí.

Po uklidnění situace v Hongkongu volají i další státníci, například německá kancléřka Angela Merkelová. Pro Německo je podle Merkelové důležité, aby byl v Hongkongu dodržován takzvaný základní zákon z roku 1997, který tamním občanům zajišťuje svobodu názoru a právní stát. Zásadní podle německé kancléřky je, aby nedošlo k násilí, a aby bylo řešení situace hledáno u jednacího stolu. "Zasazujeme se tedy rozhodně o dialog, ale na bázi v Hongkongu platných zákonů, které lidem v Hongkongu zajišťují určité svobody," uvedla šéfka německé vlády.

Zdá se však, že ani v zájmu Pekingu není vyslat do Hongkongu policejní nebo armádní jednotky či mobilizovat jednotky armády v Hongkongu. Čína si je vědoma, že tento krok by těžce poškodil reputaci Hongkongu jako bezpečného a stabilního místa pro investice. Zároveň by také ukázal, že si Čína nedokázala v oblasti ani po 22 letech získat loajalitu.

Jestliže se ale situace v Hongkongu bude dál zhoršovat, Čína použije svou sílu k potlačení protestů, řekl ve čtvrtek novinářům čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming s tím, že někteří z demonstrantů proti vládě vykazují známky terorismu. Velvyslanec rovněž obvinil blíže neurčené zahraniční síly, že násilné protesty v Hongkongu podněcují.

"Jestliže se situace v Hongkongu dále zhorší, ústřední vláda nebude sedět se složenýma rukama a sledovat to. Máme dostatek řešení a dostatek síly v mezích zákona, abychom rychle potlačili jakékoli nepokoje," uvedl čínský ambasador. "Jejich kroky jsou závažnými a násilnými trestnými činy, které již vykazují známky terorismu," dodal na adresu protestujících v Hongkongu.

Potlačení protestů pomocí Čínské lidové osvobozenecké armády by také mohlo vyvolat vzpomínky na události z náměstí Nebeského klidu v roce 1989, kde stejná armáda krvavě potlačila prodemokratické protesty. Zásah je do dnešního dne v Číně tabuizován.

Bývalá britská kolonie Hongkong, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, čelí největší politické krizi za desítky let. Původní protesty proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny postupně přerostly v požadavek větší demokratičnosti politického systému.

Demonstrace obvykle začínají pokojně, často ale končí střety s policií, která mnohdy demonstranty rozhání pomocí slzného plynu. Od začátku protestů v červnu bylo zadrženo už více než 700 lidí.