Španělští farmáři používají místo pesticidů hmyz, který požírá škůdce, ale rostlin si nevšímá

"Pracují pro mě ve dne v noci," směje se António Zamora ve svém skleníku. Jeho pracovníci jsou pouhým okem neviditelní: je to mikroskopický hmyz, který požírá parazity ohrožující jeho papriky. Píše o tom agentura AFP.

Už deset let se farmář neobléká do kombinézy, aby stříkal insekticidy, ale věší na rostliny malé sáčky s roztoči, kteří útočí na škůdce, ale rostlin si nevšímají.

Jeho dva hektary leží v plastovém moři, ve 30 000 hektarů skleníkových kultur v jihošpanělské Andalusii, které jsou symbolem průmyslového zemědělství.

Pod bílým igelitem viditelným z letadla a lemujícím Středozemní moře v provincii Almería v Andalusii rostou celoročně rajčata, okurky, tykve, papriky a lilky, které bohatě zásobují evropské supermarkety. Loni tato provincie exportovala 2,5 milionu tun, které představují polovinu španělské zelinářské produkce.

Stejně jako António Zamora upustili všichni pěstitelé paprik v Almeríi již v roce 2007 od insekticidů a nahradili je "biologickou kontrolou", tedy používají jiné než chemické prostředky k ničení parazitů. Pustilo se do toho už také asi 60 procent pěstitelů rajčat, 60 procent pěstitelů okurek a 25 procent pěstitelé lilků.

Podle úřadů se spotřeba insekticidů v Almeríi od roku 2007 snížila o 40 procent.

Jde o revoluční změnu mentality, neboť od 60. let všemu vládla chemie. Svůj podíl na tom mají vznik rezistence vůči chemii a tlak evropských spotřebitelů.

"Jsme nuceni změnit způsob produkce. Chemických produktů se používalo příliš," říká Jan van der Blom, expert z asociace výrobců Coexphal.

Sdružení Ekologové v akci v tom spatřuje velmi pozitivní krok. "V mnoha případech silně poklesla spotřeba chemie a dosud používané prostředky jsou ohleduplnější," uvádí sdružení.

Tento nový přístup vedl k tomu, že francouzská společnosti InVivo otevřela v srdci těchto skleníků "bio továrnu", a Bioline Iberia letos vyprodukuje 100 000 miliard kusů hmyzu.

V hermeticky uzavřených sálech, kde se kontroluje teplota a vlhkost, chovají zaměstnanci čtyři druhy roztočů, které budou prodávat v regionu, ale také v Portugalsku a v Maroku.

Půl tuctu dalších závodů tohoto typu vzniklo v posledních letech v okolí a třicítka podniků tu prodává hmyz za stále nižší ceny.

Díky regionálním i evropským subvencím vyvíjí výzkum, zpočátku spíše umístěný na severu Evropy, řešení uzpůsobená místním parazitům.

"Španělsko může být považováno za největší oblast v Evropě a možná i na světě, pokud jde o zavádění biologické kontroly," soudí Federico García, obchodní ředitel Bioline Iberia.

Na českých polích ubylo pesticidů, problematického glyfosátu je o čtvrtinu méně. Díky suchu nebylo tolik potřeba ničit plevel

12. 7. 2019 ▪ 5 min. čtení

Chemie se však v Almeríi používá i nadále a cesta k zemědělství bez ní je ještě dlouhá. Používá se mnoho fungicidních prostředků a velká část půdy je ještě zbavována hmyzu chemickou cestou, vysvětluje ekoložka Encarnacion Samblásová.

Rozšiřování kultur vyvíjí tlak na zdroje vody, zatímco staré plasty ze skleníků končí v moři.

Účinnost biologické kontroly naráží i na způsob intenzivní produkce. Absence sezonní pauzy totiž přispívá k šíření parazitů, zdůrazňuje agronom José Manuel Torres.

Bylo by třeba, aby celý region zastavil v létě produkci, neboť tehdy je ideální doba k odpočinku kultur ovoce a zeleniny, uvádí. Je si však vědom toho, že zemědělství v provincii představuje 20 procent jejího hrubého produktu a zaměstnává 120 000 osob.