Královna jmenovala Johnsona novým britským premiérem. Jeho nástup do funkce narušila akce ekologických aktivistů

Novým britským premiérem se ve středu stal Boris Johnson, jehož vedením vlády pověřila královna Alžběta II. Johnson ve funkci nahradil Theresu Mayovou, která podala do rukou královny demisi jen krátce předtím, než panovnice v Buckinghamském paláci přijala nového ministerského předsedu. Hlavním Johnsonovým úkolem bude naplnit výsledek referenda z června 2016, kdy se britští voliči rozhodli pro odchod země z Evropské unie. Mayové se brexit uskutečnit nepodařilo a její nástupce tvrdí, že je připraven k 31. říjnu unii opustit s dohodou, nebo bez ní.

Mayová se s funkcí, kterou zastávala tři roky, rozloučila projevem před sídlem britských ministerských předsedů v Downing Street. Poděkovala za příležitost sloužit Británii a jejím občanům a popřála svému nástupci mnoho úspěchů. "Budou to úspěchy naší země a já doufám, že jich bude mnoho," prohlásila. Poté odjela do Buckinghamského paláce, kde předala královně demisi a doporučila jí do čela vlády jmenovat právě Johnsona, který ji v úterý vystřídal ve funkci lídra vládní Konzervativní strany. Královna vzápětí Johnsona přijala a jmenovala ho do čela vlády. 

Prvním Johnsonovým úkolem v nové funkci byla rekonstrukce vlády. Nahradit musel ministry, kteří na protest proti jeho jmenování rezignovali. Těmi byli například ministr financí Philip Hammond či ministr spravedlnosti David Gauke, někteří ministři ale vládu nakonec museli opustit, aniž to zamýšleli.

V úřadu musel skončit mimo jiné ministr zahraničí Jeremy Hunt. Nahradil jej někdejší ministr pro brexit Dominic Raab, který má po otci česko-židovské kořeny. Ministrem financí místo Hammonda bude dosavadní ministr vnitra Sajid Javid, kterého v úřadu nahradila Priti Patelová. Ministerstvo obrany povede místo Penny Mordauntové Ben Wallace, Liama Foxe ve funkci ministra mezinárodního obchodu vystřídá Liz Trussová. Šéfem úřadu vlády se stal dosavadní ministr životního prostředí Michael Gove. Svou funkci si udržel ministr pro brexit Stephen Barclay.

Podle Reuters si k sobě Johnson jako hlavního poradce povolal Dominica Cummingse, který byl architektem a šéfem úspěšné kampaně za odchod Británie z EU. Zatímco zastánci brexitu Cummingse, který je znám ostrým vystupováním, označují za skvělou volbu, prounijní poslanci jeho návrat kritizují.

Johnsonovi ve středu k nové funkci poblahopřála řada světových politiků včetně německé kancléřky Angely Merkelové, ruského prezidenta Vladimira Putina či předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Slovenský premiér Peter Pellegrini nového britského premiéra pozval na oslavy 75. výročí Slovenského národního povstání. Irský premiér Leo Varadkar označil za nereálné Johnsonovy představy o vyjednání zcela nové brexitové dohody.

"Drahý Borisi, gratuluji ke jmenování. Těším se, až se setkáme a podrobně projednáme naši spolupráci," napsal Tusk na twitteru, kde zveřejnil také dopis, který Johnsonovi zaslal. Média Tuskův dopis považují za mimořádně krátký a stručný. Obsahuje jen dvě věty a je prakticky shodný s twitterovým vzkazem. Podle portálu The Guardian spíše připomíná pokyn, aby se adresát dostavil do Tuskovy pracovny. "Není pochyb o tom, kdo je šéfem," poznamenal portál.

Nástup Johnsona do funkce provázel incident, když několik ekologických aktivistů zkomplikovalo jeho příjezd do Buckinghamského paláce: vytvořili živý řetěz, který nakrátko přinutil kolonu vozidel, aby zastavila. Aktivisty z příjezdové cesty rychle vytlačili policisté. K akci se přihlásilo ekologické hnutí Greenpeace, které uvedlo, že se novému premiérovi pokusilo předat dopis s radami, jak bojovat proti klimatickým změnám.

Kdo je Boris Johnson: Odpůrce EU, který se však o svém postoji k brexitu rozhodoval až na poslední chvíli

24. 7. 2019 ▪ 5 min. čtení

Ve svém prvním projevu v roli ministerského předsedy Johnson přislíbil, že Spojené království v každém případě k 31. říjnu odejde z Evropské unie, a to s dohodou s Bruselem, či bez ní. Zdůraznil přitom, že je přesvědčen, že v nadcházejících 99 dnech, které do brexitu zbývají, se podaří s EU dojednat nové podmínky odchodu, země se ale i tak musí připravit na možnost nedohody. V projevu před tradičním sídlem britských premiérů v Downing Street rovněž přislíbil, že občané jiných unijních zemí, kteří v Británii žijí, budou moci zůstat.

V úvodu Johnson poděkoval své předchůdkyni Therese Mayové, kterou v premiérském křesle vystřídal. Vzápětí ale řekl, že po třech letech od hlasování, ve kterém se britští voliči vyslovili pro brexit, je Británie stále zajatcem nerozhodnosti a starých argumentů z doby referenda.

"Musíme naplnit sliby a vystoupit z Evropské unie k 31. říjnu," řekl. Dodal, že nyní se kritici mýlí, pokud si myslí, že to opět dopadne špatně.

"Chceme dojednat lepší dohodu, která maximalizuje možnosti Británie. Věříme, že se nám to v 99denní lhůtě podaří," uvedl Johnson. Dodal ale, že za 99 dní Londýn unii opustí v každém případě, proto je nutné uspíšit přípravy na nedohodu. V této souvislosti připustil, že zemi v případě odchodu bez dohody čekají těžkosti, které ji ale posílí a poskytnou nové možnosti. "Budeme moci obchodovat s celým světem," dodal.

Johnson také řekl, že jeho vláda se zaměří na zvýšení bezpečnosti, zlepšení situace ve zdravotnictví a zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro každého. "Chci být premiérem celé země, chci zemi sjednotit," prohlásil. Televize Sky News poznamenala, že během Johnsonova projevu kritici vykřikovali na znamení nesouhlasu.