Huawei tajně pomáhal vytvořit bezdrátovou síť v KLDR, tvrdí The Washington Post. Firma spolupráci popírá

Čínská telekomunikační společnost Huawei Technologies tajně pomáhala Severní Koreji vybudovat a udržovat komerční bezdrátovou síť. S odvoláním na vnitřní dokumenty firmy o tom v pondělí informoval americký list The Washington Post. Podle deníku se Huawei spolu s čínskou státní firmou Panda International Information Technology v KLDR podílely na řadě projektů po dobu nejméně osmi let.

Americký list se opírá o údaje o zakázkách a smlouvách získaných z databáze, která registruje aktivity firmy Huawei ve světě. Materiály listu pod podmínkou anonymity poskytl bývalý zaměstnanec firmy. Dokumenty dodaly i některé další osoby obeznámené s provozem firmy. Svou kancelář v severokorejské metropoli Pchjongjangu prý obě společnosti opustily v první polovině roku 2016.

Tyto informace vyvolávají otázky, zda telekomunikační gigant Huawei, který používá ve svých součástkách americké technologie, neporušil při dodávkách zařízení americká exportní pravidla. Severokorejský režim čelí přísným mezinárodním sankcím kvůli svému jadernému a raketovému zbrojnímu programu a kvůli porušování lidských práv.

Americké ministerstvo obchodu podle listu The Washington Post vyšetřuje předpokládanou činnost Huaweie v Severní Koreji od roku 2016, nikdy ale veřejně o této spojitosti nehovořilo. Informaci deníku ministerstvo odmítlo komentovat.

Společnost Huawei svou "obchodní přítomnost" v Severní Koreji popřela. Mluvčí firmy Joe Kelly nicméně odmítl odpovědět na podrobnější otázky včetně toho, zda Huawei v KLDR působil v minulosti. Autenticitu dokumentů, které list získal, Kelly nezpochybnil, ale ani nepotvrdil. "Huawei se plně řídí zákony a nařízeními v zemích a v regionech, kde působí, včetně zákonů o kontrole vývozu a o sankcích uvalených OSN, USA a EU," uvedl Kelly v prohlášení.

Dá se očekávat, že odhalení spojitosti mezi Severní Koreou a Huaweiem dál prohloubí podezření západních zemí vůči Huaweii. Ten je už rok vystaven kritice západních států, které ho podezírají ze spolupráce s čínskými tajnými službami a varují před využíváním jeho produktů při budování vyspělých komunikačních sítí. Vedení Huaweie kontakty s ozbrojenými složkami popírá.

Nenecháme Kima padnout, vzkazuje čínský prezident po návštěvě KLDR. Ekonomický kolaps Koreje by do Číny přivedl migranty

21. 6. 2019 ▪ 3 min. čtení

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v prosinci označil technologie Huaweie a další čínské firmy ZTE za bezpečnostní riziko. Nejnověji vzbudila rozruch pondělní zpráva Českého rozhlasu, podle níž zaměstnanci české pobočky Huaweie shromažďují citlivá data o lidech, s nimiž vedou obchodní jednání. Získané informace také probírají s lidmi z čínského velvyslanectví. Českému rozhlasu - Radiožurnál to řekli bývalí zaměstnanci firmy. Společnost Huawei i toto obvinění odmítla.

Severokorejský operátor Koryolink zahájil činnost v roce 2008. Vytvoření bezdrátové sítě v KLDR následovalo po diskrétní návštěvě Kim Čong-ila, otce stávajícího severokorejského diktátora Kim Čong-una, v ústředí firmy Huawei v čínském Šen-čenu, napsal The Washington Post.

Koryolink byl společným podnikem severokorejské státní společnosti Korea Post & Telecommunications Corporation a egyptské firmy Orascom Telecom Media and Technology Holding SAE. Klíčovým hráčem byla i čínská firma Panda International, s níž úzce spolupracoval Huawei, který jejím prostřednictvím dodával do KLDR základnové stanice, antény a další zařízení. Firma Huawei se prý podílela i na vývoji softwaru. Zaměstnanci firem Huawei a Panda měli údajně řadu let základnu v jednom levném hotelu poblíž Kim Ir-senova náměstí v Pchjongjangu.

Ve vnitřních dokumentech firmy Huawei a mezi zaměstnanci se určité citlivé země jako KLDR, Írán nebo Sýrie označovaly kódy. Severní Korea měla označení A9. Ve vnitropodnikovém diskusním fóru jeden zaměstnanec Huaweie vzpomíná, jak v roce 2008 pomáhal při zavádění operátora Koryolink v A9, než byl urychleně odvolán do Číny k zajištění technologické podpory letní olympiády v Pekingu.