Novým předsedou Evropského parlamentu se stal italský socialista Sassoli. Na druhém místě skončil Zahradil

Předsedou nového Evropského parlamentu byl ve středu zvolen italský socialistický poslanec David-Maria Sassoli. Díky podpoře největších frakcí získal ve druhém kole tajné volby 345 hlasů ze 667 odevzdaných platných volebních lístků. Na druhém místě skončil český konzervativec Jan Zahradil (ODS), jehož podpořilo 160 poslanců, a třetí německá spolupředsedkyně europarlamentní skupiny zelených Ska Kellerová se 119 hlasy. Odpoledne budou poslanci vybírat 14 místopředsedů.

Sassoliho vedle socialistů podpořila i část poslanců nejsilnější skupiny lidovců a někteří liberálové. Třiašedesátiletý politik italské Demokratické strany ve svém úvodním projevu prohlásil, že EU musí brát ohled na rozdílnost svých jednotlivých regionů.

"Nejsme lepší či horší, jsme jen jiní. A měli bychom být na svou rozdílnost hrdí," řekl europoslancům nový předseda.

Třiašedesátiletý politik italské Demokratické strany před volbou prohlásil, že chce přispět k jednotě unijních zemí, které jsou v pohledu na řadu témat jako klimatické změny či migrace rozděleny. "Evropský parlament by měl stát v čele nutných změn, které musí posílit a modernizovat Evropu," řekl europoslancům Ital.

Za své priority pro 2,5 roku trvající volební období označil mimo jiné boj za svobodu, solidaritu či vládu práva. EU podle něho musí být připravena čelit klimatickým změnám a migraci a zároveň lépe než dosud pochopit potřeby obyvatel Evropy. "Musíme přijít se skutečnými odpověďmi na problémy občanů unie," řekl Sassoli.

Zahradil získal vedle šesti desítek hlasů své frakce ECR rovněž podporu stovky členů jiných skupin či nezařazených poslanců. Ve svém kandidátském projevu zdůraznil, že je jediným politikem ze zemí střední a východní Evropy, který se po úterním summitu uchází o vrcholnou unijní funkci. "Zažil jsem již pět předsedů parlamentu, což mi dává jistou zkušenost," prohlásil český politik, který je členem EP nepřetržitě od roku 2004.

Po volbě předsedy vyberou europoslanci 14 místopředsedů. Na jeden z postů ve středu liberální frakce RE nominovala českou zástupkyni Ditu Charanzovou (ANO). Rozhodnou také o početním obsazení a složení stálých parlamentních výborů.

Bývalý novinář, který kandidoval na starostu Říma

Sassoli se narodil se v květnu roku 1956 ve Florencii. Na Florentské univerzitě následně vystudoval politologii a novinářskou kariéru zahájil v místních novinách a v tiskových agenturách. Poté nastoupil do deníku Il Giorno a pracoval také pro italské státní televize TG3 nebo TG1.

V roce 2009 opustil kariéru novináře a vstoupil do Demokratické strany (PD), v téže roce byl poprvé zvolen do EP. V roce 2012 kandidoval v demokratických primárkách na starostu Říma, ale neuspěl. Do EP byl zvolen i v roce 2014 a letos a dosud byl členem Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko.

PD je v europarlamentu členem druhé nejsilnější frakce Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D).

Evropský parlament vznikl na základě římských smluv o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), které vstoupily v platnost 1. ledna 1958. Smlouvy položily základní kámen ke vzniku současné Evropské unie a týž den k nim bylo připojeno již více než pět let existující Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), zároveň byly založeny Evropská investiční banka (EIB) a Evropské parlamentní shromáždění. To zasedalo poprvé 19.-21. března 1958 ve Štrasburku. Až v červnu 1979 se konaly první přímé volby do EP, předtím byli europoslanci delegováni národními parlamenty.

EP byl původně jen poradním a kontrolním orgánem. Jednotný evropský akt (1987) a Smlouva o EU (už první verze z roku 1993) ale jeho pravomoci rozšířily, takže nyní EP s Radou EU přijímá a mění legislativu téměř ve všech oblastech. EP schvaluje rozpočet EU či Evropskou komisi, již může též později odvolat. Souhlas EP je nutný i při vstupu nových států či při schvalování dohod o přidružení. Předseda EP je volen na dva a půl roku, tedy na polovinu volebního období parlamentu, a jeho funkční období může být prodlouženo.