Premiéři či prezidenti členských zemí Evropské unie se na summitu v Bruselu nedokázali dohodnout na tom, kdo obsadí klíčové funkce v rámci EU. Jejich summit v Bruselu tak kolem druhé hodiny ráno ztroskotal. Stále tak není jasné například to, kdo nahradí Jeana-Clauda Junckera na postu předsedy Evropské komise nebo kdo povede Evropskou centrální banku místo Maria Draghiho.
"Často je rychlejší volba papeže než obsazení těchto pozic," glosoval irský premiér Leo Varadkar. Lídři členských států se tak v Bruselu sejdou znovu 30. června na mimořádném summitu.
Nový šéf komise bude stát v čele instituce, která navrhuje pravidla platná na jednotném evropském trhu, což je největší trh na světě. Předsedu komise navrhují lídři členských zemí a následně ho volí europoslanci. Premiéři či prezidenti se tedy nejdřív musí dohodnout mezi sebou a následně i s Evropským parlamentem.
Kromě šéfa komise a Evropské centrální banky hledají státy unie kandidáty i na předsedu Evropské rady, tedy svých summitů, a na šéfa společné evropské zahraniční politiky. Volný je i post předsedy Evropského parlamentu, kterého si zvolí europoslanci. Při obsazení funkcí jde nejen o schopnosti kandidátů, ale i o zachování rovnovážného zastoupení hlavních evropských politických frakcí. Důležitá je i geografická rovnováha mezi severem a jihem či západem a východem EU nebo mezi velkými a malými členskými zeměmi.
"Alespoň dvě z vrcholových funkcí by měly obsadit ženy," vyjádřil své přání Donald Tusk, který nyní řídí Evropskou radu.
Šéfem Evropské komise se před nedávnými evropskými volbami chtěli stát Němec Manfred Weber, Nizozemec Frans Timmermans nebo Dánka Margrethe Vestagerová. Jejich šance ale v posledních dnech výrazně klesly. Spekuluje se třeba o francouzském vyjednavači pro brexit Michelu Barnierovi, šéfce Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové, jež je také z Francie, nebo o bulharské výkonné ředitelce Světové banky Kristalině Georgievové. Naděje mají ti ze současných premiérů, kteří nedávno doma prohráli volby, ale přitom se těší respektu, tedy belgický šéf vlády Charles Michel nebo dánský premiér Lars Lokke Rasmussen.
Evropskou centrální banku by mohli řídit Francouzi Benoît Cœuré a François Villeroy de Galhau, Finové Erkki Liikanen a Olli Rehn či Němec Jens Weidmann.
Ohledně budoucího šéfa Evropské rady se mluví o nizozemském premiérovi Marku Ruttem, chorvatském předsedovi vlády Andreji Plenkovičovi nebo německé kancléřce Angele Merkelové. Ta to ale opakovaně vyloučila. Ve hře by mohl být i rumunský prezident Klaus Iohannis či zmiňovaní premiéři Michel a Rasmusssen.
V souboji o vrcholné funkce v EU ale tradičně platí, že nakonec není nouze o překvapení.
Momentálně se zdá, že šanci na to stát se novým předsedou Evropské komise ztratil německý konzervativní europoslanec Manfred Weber. Ten v nedávných evropských volbách kandidoval jako vedoucí kandidát (z německého Spitzenkandidaten) Evropské lidové strany (EPP), kam v Česku patří TOP 09 se Starosty a nezávislými a KDU-ČSL. EPP sice v Evropském parlamentu obsadila nejvíc mandátů, sama ale nemá ani zdaleka většinu. Další dvě hlavní politické frakce, tedy socialisté a liberálové, Webera nechtějí podpořit. Momentálně tak nemá šanci, že by v europarlamentu získal dostatečnou podporu.
Tu Weber nemá ani mezi lídry členských zemí. Podle informací HN je tak nyní pravděpodobné, že premiéři či prezidenti států EU za evropské lidovce přijdou s jiným kandidátem ze svých řad. Nepřímo to potvrdil i český premiér Andrej Babiš (ANO). "Logicky si myslím, že pokud není akceptován vedoucí kandidát EPP Weber, tak EPP bude chtít post předsedy komise," prohlásil. Zatím ale vůbec není jasné, kdo by tímto novým kandidátem mohl být. Podle zdrojů HN by Česko a další státy Visegrádské čtyřky mohly podpořit současného vyjednavače pro brexit, Francouze Michela Barniera. Na žádné hlasování o konkrétních jménech ale na summitu nedošlo. Týká se to vedle šéfa komise i dalších čelných funkcí.
Česko je, stejně jako například Francie, proti samotnému principu vedoucích kandidátů. Podle současné situace se dá předpokládat, že pokud by padla kandidatura Webera, šanci na zisk postu předsedy komise nemají ani ostatní vedoucí kandidáti – tedy socialista Frans Timmermans či liberálka Margrethe Vestagerová.
Nový šéf Evropské komise by se měl ujmout funkce 1. listopadu. Pokud ho do té doby Evropský parlament neschválí, bude dál pokračovat současná komise v čele s Junckerem. "Konstatuji s jistým potěšením, uspokojením, ba dokonce pln štěstí, že mě není lehké nahradit," řekl v žertu v noci po skončení summitu Juncker.
Lídři členských zemí se chtějí na jménu nového šéfa komise shodnout před 2. červencem, kdy se poprvé sejdou nově zvolení europoslanci. Pokud by to nestihli, riskují, že europarlament sám přijde s nějakým jménem. V tom případě by pro členské státy bylo obtížné prosadit vlastního kandidáta, protože by riskovaly, že ho europoslanci zablokují.
Slovenský premiér Peter Pellegrini tvrdí, že společným kandidátem zemí Visegrádské čtyřky na post šéfa evropské zahraniční politiky zůstává současný slovenský eurokomisař a nedávný neúspěšný prezidentský kandidát Maroš Šefčovič. Babiš to ale odmítl potvrdit.
Podle českých diplomatů je pro Česko než Šefčovičova kandidatura přednější to, aby se na post šéfa Evropské komise dostal kandidát přijatelný pro země V4. "Pro nás je klíčové, aby předseda Evropské komise byl člověk, který má rád náš region, má rád V4," prohlásil Babiš.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
