Zvažujeme snížení úrokových sazeb, ohlásil šéf ECB jeden z největších obratů za posledních osm let

Evropská centrální banka (ECB) je připravena znovu uvolnit měnovou politiku, jestliže se nepodaří zrychlit inflaci. Mimo jiné by mohla snížit úrokové sazby nebo obnovit program nákupů aktiv. Na výroční konferenci v Portugalsku to v úterý řekl prezident ECB Mario Draghi. Jeho slova jsou jedním z nejvýraznějších obratů v měnové politice za osm let, co je Draghi ve funkci, upozornila agentura Reuters. Draghiho prohlášení vyvolalo okamžitou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.

ECB se čtyři roky snaží oživit ekonomiku eurozóny mimořádnými stimulačními opatřeními, která pomalu začínala přinášet ovoce. Banka také začala připravovat trhy na to, že zahájí zpřísňování měnové politiky, když mluvila o její normalizaci. Tyto plány ale během krátké doby vykolejila obchodní válka.

"Pokud nenastane zlepšení, například bude-li ohrožen udržitelný návrat inflace k našemu cíli, bude zapotřebí další stimulace," prohlásil Draghi. Dodal, že ECB zváží své možnosti "v následujících týdnech", což podle agentury Reuters naznačuje, že příslušné kroky přijdou spíše v kratším než v delším časovém horizontu. Nejbližší zasedání měnového výboru ECB se koná 25. července.

Centrální banka loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím pumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze. Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně podporuje rekordně nízkými úrokovými sazbami. Její zbývající "munice" je tak podle některých analytiků omezená, což zvyšuje obavy, jestli další opatření budou efektivní. Podle agentury Bloomberg je spíše než obnovení nákupu aktiv pravděpodobnější snížení úrokových sazeb dál pod nulu. Finanční trhy očekávají, že do prosince ECB sníží úrokové sazby o 0,1 procentního bodu.

Draghimu zbývají do konce funkčního období čtyři měsíce. V roce 2012 slíbil, že udělá cokoliv bude potřeba, aby zachránil euro. Je také označován za člověka, který se podílel na záchraně eura a podařilo se mu udržet eurozónu pohromadě i v nejhorším období dluhové krize. Současná situace tak ohrožuje odkaz, který Draghi jako šéf ECB zanechá.

ECB není jedinou centrální bankou, která musela změnit plány. Například americká centrální banka (Fed) nejprve zrušila plány na další zvyšování úroků v letošním roce a nyní naznačila, že kvůli globálním nepokojům, které ohrožují důvěru, akciové trhy a globální obchod, by mohla úrokové sazby snížit.

Americký prezident Donald Trump vytrvale vyzývá Fed k uvolnění měnové politiky. Trump v úterý obvinil Draghiho, že se snaží oslabit euro, aby získal nepoctivou výhodu v mezinárodním obchodě. "Mario Draghi právě oznámil, že přijdou další stimuly, což okamžitě oslabilo euro vůči dolaru a nespravedlivě jim to usnadnilo konkurenci s USA," napsal Trump na Twitteru. Obvinil přitom ECB, že to dělá už roky, spolu s Čínou a dalšími zeměmi. Obchod je pro Trumpa hlavním bodem jeho politiky a už vyvolal spory s mnoha zeměmi, včetně EU.

Draghiho komentář poslal dolů euro vůči dolaru o čtvrt procenta. Akcie naopak smazaly počáteční ztráty a výnosy dluhopisů zemí eurozóny klesají, mnoho z nich na rekordní minima.

Draghi upozornil, že ECB se od roku 2013 nedaří splnit inflační cíl, tedy aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Dodal, že ECB může snížit úroky a že má značnou rezervu pro další nákupy aktiv. ECB také podle něj může nabídnout zmírňující opatření, která by vykompenzovala nežádoucí vedlejší účinky záporných úrokových sazeb. To naznačuje, že na stole je také možnost víceúrovňových depozitních sazeb.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v květnu podle v úterý zveřejněných údajů Eurostatu činilo 1,2 procenta. ECB ve své prognóze odhaduje, že letos ceny v eurozóně vzrostou o 1,3 procenta a v roce příštím o 1,4 procenta.