Berlín dočasně sebere majiteli chátrající bytový dům. Opraví ho a pronajme, zaplatí to vlastník

Obyvatelům Berlína vadí ve městě chátrající domy. Čtvrť Steglitz-Zehlendorf se tak poprvé rozhodla jeden z nich dočasně vyvlastnit. Jde o historický bytový dům na rohu ulic Hindenburgdamm a Gardeschützenweg. Jednasedmdesátiletý majitel se i přes pokutu 30 tisíc eur, kterou dostal od zastupitelstva čtvrti, o dům už několik desetiletí nestará. Městská část proto svěří nemovitost opatrovníkovi, aby ji uvedl do obyvatelného stavu.

Umožňuje to netradiční zákon, který v dubnu 2018 přijala berlínská koalice a který delegoval více pravomocí městským čtvrtím. Jednou z nich je možnost udělit pokutu právě v případě opuštěných domů. Zákon stanovuje tříměsíční lhůtu, ve které musí majitelé zažádat o povolení nechat dům déle než tři měsíce prázdný. Navíc je možné se u správního soudu dožadovat obnovení obytného účelu. Pokud obě pojistky selžou, vybere se opatrovník budovy, který nemovitost opraví. Rekonstrukci zaplatí majitel domu.

"Samozřejmě že to bude něco stát, musí se udělat stavební úpravy. Bytový dům se pak znovu pronajme a v takovém stavu ho majitel dostane zpět," vysvětluje pro portál rbb24 místostarosta městské části Michael Karnetzki.

Odborník na nemovitosti Lukas Wenderoth ale varuje, že sehnat firmu, která by dům opravila a spravovala za dobrou cenu, nemusí být snadné.

Do soutěže se mohou přihlásit i městské firmy, těm by dal Karnetzki přednost.

Rozhodující při výběru správce nemovitosti bude cena oprav. Wenderoth ji odhaduje na milion eur. "To znamená, že musíme utratit od sta až do dvou tisíc eur za metr čtvereční, abychom takovou nemovitost dali do pořádku," upřesnil.

Celkovou sumu nejprve uhradí správce či městská část, těm ji následně proplatí město, které ji finálně bude vymáhat na majiteli. Ten se k situaci nechtěl vyjádřit.

Není to jediný případ, který německá metropole řeší. Stejný majitel vlastní i dům v památkově chráněné části Berlína. O vícepatrovou budovu v ulici Kamerunerstraße ve čtvrti Mitte tak majitel možná přijde úplně. O vyvlastnění rozhodne městský úřad.

Zákonů, které řeší bytovou krizi, v Německu v poslední době přibývá.

Většina Berlíňanů (85 procent) bydlí v nájmu. Za poslední dekádu vzrostl počet obyvatel německé metropole o 40 tisíc. Nově příchozí vyhnali cenu nájmu na dvojnásobek. Původní obyvatelé tak těžko vyjdou s penězi právě kvůli dražšímu bydlení. Berlín proto přistoupil k radikálnímu řešení bytové krize. Na pět let chce zmrazit růst cen bydlení a stanovit maximální výši nájemného. Vládnoucí levicová koalice v čele se sociálními demokraty (SPD) tím reagovala na opakované demonstrace tamních aktivistů. Požadavky na podobný strop vyslovil i Mnichov nebo Frankfurt nad Mohanem.

CDU tento krok označila za návrat k plánovanému hospodářství. "Nájemné bude státem stanoveno, stát na ně bude dohlížet a pronajímatelé budou kriminalizováni," uvedl expert na bydlení opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jan-Marco Luczak, podle nějž je návrh zákona v rozporu s ústavou.

V České republice vyhradilo letos ministerstvo pro místní rozvoj 400 milionů korun na nové dotace na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití. Demolice chátrajících domů ohlásil třeba Most, který už v minulosti několikrát využil dotace na demolice, Ústí nad Labem nebo Litvínov. Vedení Jihomoravského kraje zase prodalo nevyužité chátrající nemovitosti obcím nebo investorům.