Velká Británie se poprvé od průmyslové revoluce v 19. století obešla celý jeden týden bez elektřiny vyrobené z uhlí. Poslední uhelný generátor byl odstaven symbolicky 1. května na svátek práce ve 13:24 tamního času. Podle provozovatele britské rozvodné sítě bylo nového rekordu dosaženo ve středu 8. května ve stejný čas.
Británie už podobný pokus dělala. V roce 2017 podle serveru Quartz vydržela bez uhlí 613 hodin. V roce 2016 pouhých 200.
Svůj první celý den bez elektřiny vyrobené z uhlí od roku 1882 - kdy v Londýně zahájila provoz celosvětově první uhelná elektrárna dodávající elektrický proud pro veřejné využití - zaznamenala Británie předloni v dubnu.
Londýn se chce uhelných elektráren zcela zbavit do roku 2025 a reagovat tak na požadavky klimatické změny. "Přejít na energii zcela bez uhlí znamená, že musíme začlenit nové technologie, od větrných elektráren až po solární panely v domácnostech," řekl Fintan Slye, ředitel provozovatele britské rozvodné sítě.
Větrná energie představuje pro Británii už více než rok dvakrát větší zdroj energie než uhlí.
Na druhou stranu podle údajů z webu Gridwatch, který sleduje výrobu elektrické energie na území Británie v reálném čase, tvoří elektřina z paroplynových elektráren stále více než 50 procent trhu. Tyto elektrárny sice produkují o 70 procent méně oxidu uhličitého, ale pořád jde o neobnovitelný zdroj - k výrobě energie využívají zemní plyn.
Přes výrazné pokroky Londýn čelí kritice, že zvýšení DPH na solární panely a zároveň neschopnost vlády poskytnout plnou podporu na větrné elektrárny by mohly cestu k nulovému uhlí překazit.
Uhelné elektrárny zatím ještě hrají významnou roli jako záložní zdroje pro období zvýšené poptávky. Jejich potřeba však klesá v důsledku rostoucí produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrná či sluneční energie. Atraktivitu uhlí navíc podkopávají jeho vysoké ceny na mezinárodním trhu, píše list The Guardian.
Pro výrobu elektřiny v Británii byl zlomový rok 2016, kdy se mluvilo o takzvaném dramatickém konci uhlí. Zatímco v roce 2012 představovalo uhlí 40 procent energetických zdrojů, o šest let později už to bylo jenom sedm procent. Celkově klesala i poptávka po elektřině. Podle Quartzu Británie použila v roce 2017 stejné množství elektřiny jako v roce 1987, přesto, že se počet obyvatel od té doby značně zvětšil. Je ale pravděpodobné, že spotřeba se například vlivem přechodu na elektromobily v budoucnosti opět zvýší.
"Ještě před několika lety nám říkali, že Británie se bez spalování uhlí neobejde," uvedl Doug Parr z ekologické organizace Greenpeace. "Nyní se uhlí rychle stává bezvýznamným, a to ve prospěch našeho klimatu a kvality ovzduší," dodal.
Vývoj výroby elektřiny v Británii
Akademický web The Conversation porovnává (v letech 2000 až 2016), kolik elektřiny vyrobila Velká Británie z uhlí (coal), z plynu (gas), ze solární energie (solar), větrné energie (wind), kolik energie dovezla (import & others), kolik pochází z biomasy (biomass) a kolik jí je nukleární (nuclear):
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
