Znečištěné ovzduší stojí za zvýšenou kriminalitou, tvrdí britský vědec. Polétavý prach má prý vliv na hladinu stresu a trpělivosti

Znečištěné ovzduší může mít daleko rozsáhlejší vliv na člověka, než se vědci doposud domnívali. Podle nových odborných studií mají škodliviny ve vzduchu negativní dopad nejen na zdraví, ale i na lidskou psychiku, kognitivní schopnosti a v důsledku mohou vést i ke zvýšené kriminalitě.

Právě vlivem znečištění ovzduší na zločinnost se zabýval britský vědec Sefi Roth z Londýnské školy ekonomie, o jehož výzkumu informovala televize BBC. Roth dva roky sbíral data o kriminalitě a znečištění vzduchu v 600 londýnských okrscích. Při své práci zjistil, že k největšímu množství přestupků docházelo ve dnech, kdy byla v ovzduší nejvyšší koncentrace polétavého prachu. Nezáleželo přitom na tom, zda se jednalo o chudé či bohaté oblasti, ke vzrůstu kriminality docházelo ve všech.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace 91 procent populace žije v prostředí, které překračuje zdravotní limity pro kvalitu ovzduší. Česká republika se přitom umístila na samém chvostu - je zemí s druhým nejvíce znečištěným ovzduším v celé Evropské unii, hůře se dýchá pouze obyvatelům sousedního Polska. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla v roce 2017 nejhorší situace v českých metropolích, jako je Praha, Brno nebo Ostrava, z hlediska krajů se pak nejhůře dýchalo obyvatelům Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Mapa kriminality přitom uvádí, že ve stejném roce byl index kriminality nejvyšší právě v těchto oblastech. Příčinných faktorů však může být mnohem více.