Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie doporučila tomuto soudu, aby zamítl žalobu Česka na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Informovalo o tom tiskové oddělení unijního soudu. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.

Česko se u soudu domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně. 

Generální advokátka Eleanor Sharpstonová ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.

Co směrnice zakazuje

Poloautomatické zbraně

- které bez nabíjení mohou najednou vystřelit (ne jako dávku, jednotlivě však bez nutnosti nabíjení) více než 21 ran (nábojů), pokud jde o krátké zbraně, a více než 11 ran v případě dlouhých zbraní.

Krátké zbraně jsou například pistole a revolvery. Do dlouhých zbraní se řadí brokovnice, pušky a lovecké kulovnice.

- upravené z původně automatických

Podle ministerstva vnitra jde v ČR o velmi populární poloautomatické verze samopalu vzor 58 (což je útočná puška).

Rozdíl mezi samopalem a útočnou puškou je v munici. Zatímco samopal používá krátké pistolové náboje, puška používá náboje delší, které umožňují delší dostřel a větší účinnost útočné pušky.

- které jsou kratší než 60 centimetrů a používá se u nich sklopná nebo teleskopická pažba

Zásobníky

- s více než 20 náboji u krátkých zbraní a s více než 10 náboji u dlouhých zbraní (jejich nelegálnímu držiteli případně hrozí doživotní odebrání zbrojního průkazu)

Sharpstonová rovněž zdůraznila, že po teroristických útocích v Evropě v roce 2015 bylo pravděpodobné, že členské státy přijmou rozdílná vnitrostátní ochranná opatření ohledně palných zbraní. Podle ní bylo proto nutné, aby EU přijala jednotnou legislativu, která na unijní úrovni zvýší bezpečnost a zároveň nenaruší unijní zásadu volného pohybu zboží, v tomto případě palných zbraní.

Advokátka rovněž uvedla, že EU při přijímání zpřísnění dřívější směrnice byla v naléhavé situaci a musela urychleně řešit výzvy vyplývající z teroristických útoků v roce 2015. Evropa tehdy zažila dva velké teroristické útoky, oba se staly v Paříži, kde při nich v lednu 2015 zemřely skoro dvě desítky lidí a v listopadu 2015 se obětí několika útoků v jeden den stalo 130 lidí.

Sharpstonová také hájila přeřazení některých samonabíjecích zbraní z kategorie palných zbraní podléhajících povolení do kategorie zakázaných palných zbraní.

Poznamenala, že členské státy i nadále mohou potvrdit, obnovit nebo prodloužit povolení pro ponechání takových zbraní, které byly registrovány před 13. červnem 2017, kdy směrnice vstoupila v platnost.

Úpravu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky schválily země EU i europarlament předloni, návrh získal podporu většiny unijních zemí a drtivé většiny europoslanců.

Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí této novely dřívější směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Některá její ustanovení nejsou dostatečně přesná a zřejmá a neumožňují majitelům zbraní znát svá práva a povinnosti, tvrdí mimo jiné žaloba.

Česká republika měla směrnici EU zpřísňující kontrolu nad palnými zbraněmi zavést do svého právního řádu do loňského září, což ale podobně jako řada dalších členských států unie nestihla. V Česku by se změny dotkly téměř všech asi 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na