Francouzský deník Le Monde ve čtvrtek zveřejnil výsledky studie, která se zabývá "zdravým chodem planety". Podle deníku tak vědci spočítali, jaké změny jsou potřeba k tomu, aby lidé mohli na Zemi žít i v roce 2050, kdy předpokládaný počet obyvatel planety dosáhne deseti miliard.
Na studii tři roky pracovalo 37 expertů ze 16 zemí světa. Výzkum sponzorovala společnost Wellcome Trust. Za výsledky zveřejněnými 17. ledna pak stojí britský lékařský časopis The Lancet a nadace EAT. Odborníci se snažili odpovědět na otázku, jak v roce 2050 chránit zároveň planetu i lidské zdraví. Výzkumníci našli řešení v potravinářském průmyslu, a dospěli tak k závěru, že lidstvo bude muset radikálně změnit způsob výroby potravin i konzumaci.
Autoři ve studii upozorňují na současnou situaci ve stravování a ve výživě. Zatímco 820 milionů lidí na světě trpí podvýživou, 2,4 miliardy lidí jí více, než by mělo. Další dvě miliardy lidí pak nemají dostatek mikroživin.
Nejen podvýživa, ale právě i nadváha jsou spojeny s dalšími zdravotními riziky. U nadváhy hrozí zejména cukrovka, srdeční onemocnění či vysoký tlak. Podle říjnových výsledků společnosti Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) na nadváhu ročně zemře asi 3,4 milionu lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2017 ve své výzkumné zprávě, na níž se podílela i Univerzita Palackého v Olomouci, upozornila, že právě nadváhou trpí zhruba čtvrtina patnáctiletých českých chlapců a 13 procent dívek. Zatímco v zemích západní Evropy se daří nárůst obezity zastavit, v Česku a většině zemí východní Evropy počet dětí s nadváhou nebo obezitou dlouhodobě roste.
Vinu za zhoršení životního prostředí a překročení limitů planety přisuzují odborníci právě potravinářskému průmyslu. Ten je údajně zodpovědný za 30 procent všech skleníkových plynů, v současné době také zabírá asi 40 procent půdy a k chodu potřebuje asi 70 procent sladké vody. Navíc 30 procent zásob ryb je nadužíváno.
Navzdory populačnímu růstu ale autoři studie přišli s optimistickými výsledky. Klíčem je vyvážená strava. Lidé se mohou stravovat tak, aby byli více zdraví a více odolní. Studie počítá s doporučeným denním příjmem okolo 2500 kalorií, což je o něco méně oproti současnému světovému průměru (3700 kalorií), ale trochu více než v chudých zemích (2200 kalorií). Studie nepočítá s prosazením jediného striktního stravovacího režimu.
Co se dočtete dál
- Jaké složení jídelníčku vědci konkrétně doporučují?
- Jak se liší doporučení pro Američany a například obyvatele jihovýchodní Asie?
- Jaké dopady podle vědců bude mít "nový jídelníček" na úmrtnost a na životní prostředí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.