Dokázala jsem to!" Tento krátký tweet odeslala z paluby letadla, mířícího do Toronta, osmnáctiletá Saúdská Arabka Raháf Mohamed Kunúnová. Šťastný konec stejně jako drama, které mu předcházelo, sledoval díky jejímu vysílání na Twitteru celý svět. Od zoufalých chvil, kdy jí hrozila na letišti v Bangkoku deportace, až do chvíle, kdy ji v Torontu osobně přivítala kanadská ministryně zahraničí Chrystia Freelandová. Označila ji za "novou, statečnou Kanaďanku".

Raháf se odhodlala k riskantnímu útěku z rodné země, kterou považuje za vězení. A útěk se jí podařil. Z Kuvajtu odletěla do Bangkoku, odkud chtěla pokračovat do Austrálie a tam požádat o azyl. S odůvodněním, že její otec a bratři jí neumožňují žít podle jejích představ a omezují její svobodu. Na cestu se vybavila zásadní zbraní: mobilním telefonem a nabíječkou. To rozhodlo, že uspěla. Poté co jí thajští imigrační úředníci řekli, že se bude muset vrátit do Kuvajtu, zabarikádovala se v pokoji tranzitního hotelu na letišti a odtamtud prakticky nepřetržitě vysílala na Twitteru.

"Jsem dívka, která utekla do Thajska. Jsem ve skutečném nebezpečí, protože saúdskoarabské velvyslanectví mě chce přinutit k návratu," zněl její první tweet z Bangkoku, který odeslala 5. ledna před půl desátou večer místního času. V dalších zprávách pokračovala ve volání o pomoc: psala, že chce azyl, protože jí doma hrozí smrt, a že žádá o ochranu Organizaci spojených národů. Než přijela do Thajska, sledovalo její twitterový účet jen několik desítek lidí. Během čtyř dnů jich bylo přes 120 tisíc, mezi nimi i australští novináři a obhájci lidských práv. Thajské úřady se ocitly pod mezinárodním tlakem, který je přiměl změnit názor. Dívka mohla zůstat a OSN jí poskytla status uprchlíka. Chtěla do Austrálie, ale přijala ji Kanada, jedna z mála zemí, které Saúdskou Arábii dlouhodobě kritizují za diskriminaci žen. Raháf přepsala historii sociálních sítí: ještě se nestalo, aby Twitter někomu zachránil svobodu, možná život.

Bez mužského souhlasu si žena nesmí ani založit konto

Saúdskoarabský diplomat, který s Thajci vyjednával deportaci dívky, si posteskl, že místo pasu jí měli vzít mobilní telefon. Bez něj by se nikdo nic nedozvěděl a Raháf už by byla v tichosti zpět doma. Tak jako jiné ženy před ní, pokud se jim vůbec podařilo ze země dostat. Je ironií, že saúdskoarabský státní investiční fond PIF má majetkový podíl v Twitteru a některých dalších společnostech zabývajících se komunikačními technologiemi.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dočtete:
  • Jaké autority se vládci země dovolávají v příkazech, jak mají ženy žít.
  • Kde se lze beletristickou formou dozvědět o běžném životě žen v Rijádu.
  • Proč je tolik humbuku kolem povolení řídit auta.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se