Najít nejvýznamnější objevy letošního roku není lehké hned z několika důvodů. Jednak proto, že věda dnes vypadá jinak než dříve. Není už přehlednou obcí několika stovek jedinců v pár nejvyspělejších zemích světa, tvoří ji naopak miliony lidí a tisíce týmů rozesetých po celé zeměkouli. Opravdu průlomové objevy o sobě ale nechávají slyšet až po dlouhé době. Ne ve chvíli, kdy s nimi vědci přijdou. Možná i letos vzniklo někde v tichosti a v ústraní něco, co jednou dramaticky změní svět. Než se tak ale stane, můžeme se podívat na zajímavé objevy, o kterých víme už teď.

Kometa, nebo kosmická loď?

Jednou z událostí, o jejichž významu možná rozhodne teprve budoucnost, byl průlet objektu Oumuamua sluneční soustavou. Teleskop Pan-STARRS havajské observatoře Haleakala ho poprvé zachytil už loni v říjnu, nic ale tehdy nenaznačovalo, že jde o výjimečný objev. Pak se ale všechno změnilo. Ukázalo se, že astronomie stojí před jevem, se kterým se dosud nesetkala. A možná nejen astronomie.

Neobvyklá dráha tělesa přiměla vědce k názoru, že těleso jevící se nejdřív jako kometa nebo asteroid nepatří do sluneční soustavy. Přiletělo od jiné hvězdy. Seznamy kosmických těles proto dostaly novou kategorii objektů, jejichž čísla začínají písmenem I jako Interstellar. Vetřelec z hvězd byl pojmenován Oumuamua, což v havajském jazyce znamená posel, zvěd nebo "ten, kdo vede do bitvy".

V čase objevu měl už Oumuamua největší přiblížení ke Slunci za sebou. Nacházel se ve vzdálenosti 33 mi­lionů kilometrů od Země (85krát dál než Měsíc) a velkou rychlostí mířil pryč do mezihvězdného prostoru. Na jeho zkoumání tak měli astronomové jen málo času.

33 milionů

kilometrů k planetě Zemi se přiblížil vesmírný objekt zvaný Oumuamua. Je naprosto odlišný od všeho, co vědci dosud viděli.

2 děti

se podle čínských vědců narodily s upravenými geny proti viru HIV a dalším nemocem. Jde o dvojčata Lulu a Nana.

10 let

má ještě trvat, než odborníci ve francouzském Cadarache zprovozní reaktor pro termojadernou fúzi, tedy slučování izotopů vodíku.

12 tun

vážil podle archeologů nově objevený pravěký tvor Ledumahadi mafube. Vysoký byl čtyři metry a pravděpodobně se z něj vyvinuli gigantičtí dinosauři.

Analýza dráhy prozradila, že přiletěl ze směru, kde se nachází hvězda Vega v souhvězdí Lyry. Jde o jednu z nejbližších hvězd, k níž to máme jen asi 25 světelných let. Ví se, že ji obklopuje disk malých těles, a není vyloučena ani možnost existence planet. Jako velmi jasná hvězda severní oblohy hrála významnou roli v mnoha starověkých náboženstvích. Je ale možné, že Oumuamua pochází i odjinud.

Vzdálenost jej neumožnila pozorovat přímo, změny jasu ale naznačily, že jde o těleso velmi neobvyklého tvaru. Připomíná doutník, je dlouhé 300 až 1000 metrů, jeho průměr se pohybuje okolo desetiny délky. Podle některých pozorování odráží až desetkrát víc světla než běžné komety a má narudlou barvu.

Další překvapení přineslo měření rychlosti, které ukázalo, že zrychlení u Slunce bylo větší, než by podle teoretických výpočtů mělo být. Vědci mají za to, že mu pomáhají výtrysky plynů z povrchu jako u komet, přestože v jeho okolí nezaznamenali ohon, typický pro komety. Hustota tělesa se navíc pravděpodobně blíží spíš kamenným nebo kovovým objektům.

Oumuamua nevypadá jako nic, co astronomie dosud zkoumala, čtenářům sci-fi je ale velmi povědomá. Až ne­uvěřitelně se podobá objektu, který popsal Arthur C. Clarke v románu Setkání s Rámou. V jeho knize šlo o kosmickou loď jiné civilizace, stejnou teorii o původu objektu Oumuamua teď razí astrofyzik Avi Loeb a někteří další vědci. Většina se však domnívá, že jde o kometu dosud neznámého typu. Rozhodnout, kde je pravda, se asi hned tak nepodaří, protože Oumuamua už je z dosahu pozemské techniky.

Genové manipulace

V říjnu se o rozruch postarali čínští genetikové. Oznámili, že upravili DNA lidských embryí tak, aby nově narozené děti mohly být odolné proti viru HIV a dalším nemocem. Údajně k tomu použili metodu manipulace s geny CRISPR, která ve vědeckém světě není novinkou. Nový je ale zásah do lidského genomu, který většina zemí zakazuje a vědci ho považují za neetický. Pokud se takové pokusy dříve děly, nechali genetikové po zásahu žít embrya jen krátkou dobu. Čínští výzkumníci ale oznámili, že dvojčata Lulu a Nana se narodila a žijí.

Genetik He Jiankui ze Southern University of Science and Technology v Šenzenu uvedl, že ke genové manipulaci došlo v rámci léčby neplodnosti. Rodiče prý se zásahem souhlasili, ale nepřejí si zveřejnit svoji totožnost. "Cítím velkou odpovědnost," dodal. "Nechci být první, ale chci, aby šlo o příklad. Společnost pak rozhodne, jak s tím naloží."

Zdá se, že čínská společnost s tím naložila po svém. Podle zpráv ze začátku prosince čínské úřady další práci zakázaly a He Jiankui od té doby není k nalezení. Mezitím se proti jeho práci zvedla vlna protestů i v západním světě.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Nabízí mutace genů cestu k věčnému zdraví a dlouhověkosti?
  • Jak pokročili vědci ve Francii s přípravou reaktoru pro nevyčerpatelný zdroj energie?
  • Jaký úspěch v boji s rakovinou přinesl letos výzkum DNA?
  • Kam až letos vědci posunuli historii druhu Homo Sapiens?
  • A proč by se o letošním roce měli jednou učit i děti budoucích kolonizátorů Marsu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se