Bourání kostelů, muslimové na úrovni nevolníků a stát ovlivňující reinkarnaci. Čínští komunisté přitvrzují v boji proti náboženství

Poslední dobou se média stále častěji zabývají čínskými represemi vůči muslimské menšině Ujgurů v provincii Sin-ťiang, kterou se snaží režim "převychovat" za pomoci pracovních táborů. V těch je prý v současné době zadržován až milion lidí bez jakéhokoli obvinění. Ujgury totiž tamní komunistická vláda považuje za teroristy, ze kterých ale lze udělat "normální lidi" i za cenu bití a psychického týrání.

Oficiálně ateistická Čína hodnotí jako škodlivá všechna náboženství, a stát proto kontroluje činnost věřících včetně aktivit duchovních, správnosti vydávaných publikací a toku financí. Od roku 2015 navíc vyžaduje, aby sloučili svou víru s principy socialismu. Tuto podmínku nazývá sinizací neboli počínštěním náboženství, jehož jakékoli větve Čína považuje za organizace, které chce ovládat.

Strach z křesťanství jako nástroje západního vlivu

Ve státem uznaném Vlasteneckém sdružení čínských katolíků operují biskupové, kteří nejsou v souladu s Římem, a Vatikán je tak neuznává jako pravé následníky Petrovy. Sinizace má zajistit, aby podzemní církev splynula se státním sdružením, kamenem úrazu je však jmenování biskupů, do kterého chce mluvit Svatý stolec i Peking.

Řešením může být schvalování Čínou navržených kněží papežem, což by ukončilo spory, které se táhnou už od 50. let minulého století. Velkým kritikem dohody mezi Františkem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem je hongkongský arcibiskup Peter Kwong, který ji považuje za zradu čínských katolíků věrných Římu, píše server televize BBC.

Perzekucí jsou ovšem postiženy všechny křesťanské denominace působící v Číně, které zde dohromady tvoří druhé nejrozšířenější náboženské vyznání po čínské variantě buddhismu. V zemi probíhají nucená písemná zřeknutí se víry, pálení Biblí, odstraňování křížů z veřejného prostoru, instalace kamerových systémů do církevních budov, ničení poutních cest, zneuctění hrobek, uzavírání církevních školek, zákazy slavení Vánoc, a dokonce i bourání kostelů.

Podle serveru Business Insider se jedná o největší pronásledování křesťanů od roku 1982, kdy bylo do čínské ústavy dodáno právo na náboženskou svobodu. Křesťané jsou poprvé od dob kulturní revoluce (1966–1976) nuceni podepisovat potupná prohlášení o své apostázi, tedy odpadnutí od víry, pod hrozbami vyloučení ze škol či zaměstnání, ztráty sociálních dávek nebo ukončení nájemních smluv.

Bourání katedrály ve městě Sanjiang (provincie Šan-si)

"Čínští vůdci byli vždy podezíraví vůči politické hrozbě, kterou křesťanství představuje pro komunistický režim," říká Xi Lian, profesor na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně. "Za Si Ťin-pchinga se tento strach z údajné západní infiltrace zintenzivnil a nabyl významu, který jsme tu dlouho neviděli," dodal. Aktivity čínských úřadů tak dosahují takové míry, že zasahují do soukromí lidí a nutí je v jejich domovech vyměňovat krucifixy a obrazy Ježíše Krista za portréty Si Ťin-pchinga. Za nezanechání "vzpurných aktivit" lidem hrozí, že budou posláni do "převýchovných" táborů, kde se naučí být věrní komunistické ideologii.

Kostely, které unikly zkáze, zdobí povinně čínská vlajka a nápisy typu "Vyučujte věřící v souladu s vynikající čínskou tradiční kulturou". Strana si totiž nepřeje, aby lidé věřili v Boha, protože to vede k oddanosti církvím, a nikoliv socialistickým principům. Dalšímu rozšiřování řad křesťanů se snaží komunisté zabránit tím, že ani do státem schválených kostelů nedovolují vstup dětem a členům strany. 

Kromě tajných shromáždění na horách a rozesílání protikomunistických letáčků reagují křesťané mnohdy i fyzickými blokádami před buldozery a dělníky připravenými demolovat jejich chrámy. V případě katedrály v Sanjiangu nicméně úspěšní nebyli.

Policejní stát kontroluje muslimy na každém kroku, i u nich doma 

V provincii Sin-ťiang sice žije jen 1,5 procenta čínské populace, přesto každé páté zatčení proběhne právě v této oblasti – v roce 2017 bylo z celkového počtu 22 milionů obyvatel zadrženo 227 tisíc lidí. Důvod je prostý: žije zde muslimské etnikum Ujgurů. 

Čínské úřady omlouvají své represivní aktivity vůči muslimům bojem proti terorismu, čínský velvyslanec v USA dokonce Ujgury přirovnal k Islámskému státu. Výdaje na bezpečnost se v Sin-ťiangu rapidně zvyšují, v roce 2017 meziročně vzrostly o 92,8 procenta a jsou již druhé nejvyšší v zemi hned po Tibetské autonomní oblasti, uvádí analytická společnost The Jamestown.

V hlavním městě Urumči lze narazit na policejní stanici na každých 500 metrech. Neustále se rozšiřující řady policistů žijí, jedí a studují s vybranými místními rodinami v jejich domovech, kterým také předčítají ze státních novin v rámci "rozšiřování socialistických myšlenek". Kromě strážníků kontrolují domorodce i placení občané.