Krize na Krymu: Ukrajina vyhlásí válečný stav, reaguje tak na zabavení tří lodí Ruskem a střelbu na své námořníky

Ukrajinský parlament po vzrušené několikahodinové debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. Jde o reakci na zadržení tří ukrajinských lodí Ruskem. Opatření vstoupí v platnost ve středu a potrvá do 27. prosince. Ukrajinský parlament zároveň vyzval svět mimo jiné k vyhlášení nových protiruských sankcí.

Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.

Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. "Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně," citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.

O kerčském incidentu v pondělí na mimořádné schůzi jednala i Rada bezpečnosti OSN. Rusko navrhlo zařadit na program schůze "porušování ruských hranic", což ale západní státy odmítly. Rada bezpečnosti pak zahájila debatu o kerčském incidentu podle návrhu, který prostřednictvím USA předložil Kyjev. Podle shodného názoru pozorovatelů Rada bezpečnosti nemohla dospět k jednotnému názoru, protože Rusko má právo veta, stejně jako USA, Francie a Británie, které podporují Ukrajinu.

Rusko v Kerčském průlivu otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

Moskva obviňuje Kyjev, že incident schválně vyprovokoval, aby nynější ukrajinské vedení mělo záminku k vyhlášení válečného stavu a udržení se u moci, jakož i ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku. Proti údajným ukrajinským provokacím ruské ministerstvo zahraničí protestovalo v nótě, kterou v Moskvě převzal ukrajinský chargé d'affaires.

Incident "je cítit volebními hrami", uvedl mluvčí Dmitrij Peskov v první reakci Kremlu. Šlo o "jednoznačnou provokaci" Kyjeva, tvrdil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a vyzval Západ, aby pomohl přivést k rozumu ukrajinské politiky, kteří "se pokoušejí získat politické body válečnickou hysterií".

Ruská tajná policie FSB vyslechla posádky zadržených ukrajinských vojenských lodí a poskytla novinářům videozáznam údajného výslechu jednoho z ukrajinských vojáků. Muž prý vypověděl, že ruská varování, že loď vstoupila do ruských teritoriálních vod, záměrně ignoroval. Podle FSB ukrajinská vojenská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první. Na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali.

V kyjevském parlamentu zavládla během pondělí nepřehledná situace. Schůze byla sice zahájena, ale opoziční poslanci obsadili řečnickou tribunu, aby si vynutili konzultace s prezidentem. Porošenko, který měl v jednokomorové sněmovně promluvit, však podle agentury Unian parlamentní budovu opustil.

Putin chce dělat problémy a udržovat konflikt, je to opotřebovávací válka, říká Novák

Británie označila ruské chování v Kerčském průlivu za "akt agrese" a důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu. Německá kancléřka Angela Merkelová o krizové situaci hovořila telefonicky s Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. "Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese," uvádí web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. "Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva," podotkl Petříček.