Zemi s osmou největší ekonomikou na světě čekají dramatické časy. Brazilci si v neděli zvolili prezidentem Jaira Bolsonara, který byl ještě před několika měsíci považován za outsidera. Ale poté, co se stal během kampaně v září terčem pokusu o atentát, aura oběti u mnoha voličů vyvolala dojem, že jedině bývalý armádní důstojník napraví nemoci země, jež je zatížena rekordním zadlužením a vysokou nezaměstnaností.

Největším otazníkem a zároveň potenciálně největším rizikem je odpověď na otázku, zda a jak vítězný hlasatel radikálních názorů splní své sliby. Ty zahrnují i ekonomické recepty takzvané chicagské školy, které například použil v 70. letech minulého století v Chile po armádním puči generál Augusto Pinochet. Byly založeny na masivní liberalizaci a deregulaci a jejich výsledky byly přinejmenším sporné.

Větší starosti však dělají mnoha lidem v Brazílii i mimo ni Bolsonarovy výroky zpochybňující základy demokracie. Patří k nim nejen výpady proti nezávislé justici, ale také třeba věta, že jako výsledek voleb uzná jen vlastní vítězství. Patří k nim však i recepty na boj proti kriminalitě v největší latinskoamerické zemi, kde bylo loni spácháno více než 60 tisíc vražd. Když Jair Bolsonaro tvrdí, že by policie měla zločince zabíjet, zdá se, že o trestu smrti nemá rozhodovat soud, ale uniformy na ulicích, což by koneckonců odpovídalo i jeho pozitivnímu hodnocení vojenské diktatury z let 1964 až 1985.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • Nastupuje v Jižní Americe trend pravicových prezidentů?
  • A čím se od ostatních liší právě Bolsonaro?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se