Paul Romer a William Nordhaus, dva letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii, bádají už desítky let nad tím, jak lidská společnost vlastně ekonomicky roste − jak vzkvétá. Oba Američané se zabývají nejen mechanismy tohoto růstu, ale také jeho udržitelností.

Nordhaus se udržitelností růstu zabýval už počátkem 70. let, kdy se zdaleka nejednalo o celoplanetární téma jako dnes. Přišel na to − a právě za to včera dostal Nobelovu cenu −, jak důsledky klimatické změny "zabudovat" do makroekonomických modelů.

Rozvinul takzvané environmentální účetnictví, které je dnes nedílnou součástí například prognóz Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu.

Jeho jméno je dobře známé i české ekonomické veřejnosti. Byl totiž spoluautorem pozdějších vydání zřejmě nejslavnější ekonomické učebnice dějin, té s prostým názvem Ekonomie. Její první vydání měl ve 40. letech 20. století na svědomí první americký nositel Nobelovy ceny za ekonomii, Paul Samuelson. Později jako spoluautora přibral právě Nordhause. Český překlad jejich učebnice, který vznikl počátkem 90. let, je minimálně pro jednu generaci současných českých ekonomů a manažerů poměrně důvěrně známým dílem, které jim odhalovalo základní principy fungování tržní ekonomiky. Jen s mírnou nadsázkou lze říci, že Nordhaus Čechy po revoluci vlastně učil, co je to kapitalismus.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte, jak si Romer s Nordhausem lezou do zelí, proč se o Romerovi mluví jako o "revolucionáři" a proč se pouští do dalšího laureáta Nobelovky Prescotta.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se