Zemětřesení v Indonésii potvrdila závěry českých vědců z roku 2005. Ti upozorňují, že nyní se mohou probudit také tamní sopky

Nedávná zemětřesení v severní části ostrova Lombok v Indonésii potvrzují závěry, ke kterým před 13 lety dospěl tým vědců z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Aleš Špičák, Václav Hanuš a Jiří Vaněk analyzovali zemětřesnou aktivitu v této části Země za více než 40 let a vytvořili mapu zlomových zón, které se zde nacházejí a na nichž vznikají zemětřesení v oblasti Jávy a přilehlých ostrovů. Poslední dvě velká zemětřesení jejich teorii potvrzují, jak uvedl spoluautor studie a ředitel ústavu Špičák.

"Poslední zemětřesení pod severním Lombokem do tohoto tektonického schématu dobře zapadá - je součástí pásu zemětřesení, táhnoucího se východo-západním směrem," uvedl Špičák k zemětřesení z konce července. Interpretaci českých vědců potvrzuje i následné zemětřesení z neděle 5. srpna, u něhož však odborníky překvapila jeho síla i načasování. "Výskyt velmi silných zemětřesení na témže místě bezprostředně po sobě (tj. s odstupem jen několika dnů až týdnů) je neobvyklý a v oblasti Bali a Lomboku dosud taková dvojice silných jevů nebyla pozorována," uvedl Špičák. Obě zemětřesení měla epicentra vzdálená jen několik kilometrů od sebe, první dosáhlo síly 6,4, druhé 6,9 stupně.

"K oběma zemětřesením došlo stejným způsobem - násunem ostrovního horninového bloku na horninový blok pod mořským dnem severně od Lomboku (Bali Basin) podél zlomové plochy západo-východního směru, ukloněné pod úhlem přibližně 30 stupňů k jihu," popsal Špičák. Polohu i úklon zlomových ploch v Indonésii popsali vědci v roce 2005. Vycházeli přitom z dat z let 1960-2004. Zóny jsou situované severně od Javanského hlubokomořského příkopu. "Nejintenzivnější zemětřesná činnost probíhá právě pod tímto příkopem a pod jeho pokračováním směrem k severozápadu - příkopem sumatranským. Nejsilnější zemětřesení v této tektonické zóně bývají doprovázena vlnami tsunami, jako například vánoční zemětřesení u Sumatry 26. 12. 2004 o síle 9,1," uvedl ředitel ústavu.

Závěry, ke kterým čeští vědci dospěli v roce 2005, už od té doby potvrdilo i ničivé zemětřesení v květnu 2006 na Jávě, při kterém se počet obětí přiblížil 5800. Jak dále upozornil Špičák, silná zemětřesení mohou aktivovat rezervoáry magmatu pod vulkány, a vyvolat tak sopečnou činnost. U nedaleké sopky Rinjani zatím nebyla zaznamenaná zvýšená aktivita.

Ostrov Lombok nejprve zasáhlo zemětřesení 29. července. Zemřelo při něm 17 lidí a další stovky byly zraněny. Další, ještě silnější zemětřesení přišlo o týden později, 5. srpna. Jeho dosavadní bilance je 91 obětí, podle jiných zdrojů více než 100. Lombok leží v sousedství ostrova Bali, který patří mezi oblíbené turistické destinace. České ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že nemá žádné informace o tom, že by mezi zraněnými byli Češi.