Letos v dubnu odstranilo vedení americké technologické společnosti Google ve vší tichosti z etického kodexu firmy legendární heslo "Don’t be evil", tedy "Nepáchej zlo". Slogan byl součástí image firmy od počátků, zakladatelé ho využili i v roce 2004 při uvedení Googlu na burzu. Budoucím akcionářům tehdy napsali dopis, jemuž se začalo říkat Don’t Be Evil Manifesto, Manifest o nepáchání zla. "Silně věříme tomu, že z dlouhodobé perspektivy nám bude jako akcionářům i v širším kontextu lépe s firmou, která koná dobro ve prospěch světa, i když to bude znamenat, že si odepřeme krátkodobé zisky," líčili tehdy mladí programátoři Larry Page a Sergey Brin svou vizi.
Vymazání motta je více než symbolické, idealismus však od té doby trochu zkorodoval. V době, kdy Google měnil kodex, čelil protestům vlastních zaměstnanců proti účasti firmy na zbrojních programech Pentagonu v hodnotě čtvrt miliardy dolarů ročně. Petice proti nasazení umělé inteligence ve prospěch armády nasbírala tři tisíce podpisů a firma oznámila, že smlouvu neprodlouží. Následovala vůbec největší antimonopolní pokuta v dějinách lidstva, kterou Googlu udělila Evropská unie; navíc již druhá. I rekordní suma 4,3 miliardy dolarů ovšem představuje pouhých pět procent finančních rezerv mamutí firmy.
"Google hlasitě protestuje, ale částku považuje za součást nákladů spojených s podnikáním. Všechno zůstane při starém," konstatoval The Economist. A "při starém" není pochvala. Týdeník je známý obhajobou konkurenčního prostředí a volných trhů. Dnešní internetové giganty Google, Amazon, Facebook, Apple nebo Microsoft jsou však dávno spíše symbolem neprůstřelných monopolů, proti jejichž rostoucí moci se zvedá čím dál větší odpor.
Internetová destrukce
Silicon Valley je stále plné malých firem bojujících o své místo na slunci. Tím se však stále častěji rozumí především vypiplání malé firmy do stavu, kdy ji za tučnou částku odkoupí některý z pěti jmenovaných gigantů. Jako koupily Skype. Nebo WhatsApp. Nebo YouTube. Nebo Instagram.
Stížnosti na technologie se přitom valí z různých stran. Proti aplikaci Airbnb, jež pomáhá turistům ubytovat se místo hotelů v soukromých pronájmech, se v turistických centrech pořádají demonstrace domorodců, kteří nestačí na stoupající nájmy. Digitální taxislužba Uber čelí soudním řízením, zákazům a střetům s běžnými taxikáři. Na bílé klimatizované autobusy, jež křižují San Francisco a svážejí do práce zaměstnance firem Apple a Google, házeli v lednu rozzuření demonstranti kamení a několik z nich vyřadili z provozu.
Za okamžik, kdy se – alespoň ve Spojených státech – po letech obdivu podnikatelských hvězd ze Silicon Valley rozpoutal tzv. techlash, prudký odpor proti technologiím a technologickým firmám, je považováno loňské vydání knihy Move Fast and Break Things (Postupuj rychle a rozbíjej) Jonathana Taplina. Internetovým gigantům se v souladu s názvem připisuje rozkol celých sektorů tradiční ekonomiky, prudký vzestup majetkových rozdílů, dokonce podkopávání základů západní demokracie. Mimo jiné proto, že rozvrátily svět tradičních médií a jejich obsah na sociálních sítích nahradila nenávist a konspirační nesmysly. Kritika pronikla do nejvyšších politických sfér a zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg dost možná strávil v posledních měsících stejné množství času řízením firmy jako výslechy před vyšetřovacími komisemi, jež zkoumají vměšování cizích mocností do demokratických voleb skrze sociální sítě. "Mnozí z nás poprvé zakoušejí, jak křehká je společnost po tak silné dávce internetové destrukce," píše novinář Noam Cohen v knize The Know-It-Alls (Všeználci).
Všechna obvinění jistě nejsou spravedlivá a digitální technologie bezpochyby přinesly mnoho dobrého. Komunikační bariéry byly v mnoha ohledech strženy, svět propojen, úzká hrdla globální ekonomiky proražena a třecí plochy obroušeny. Podle původních představ hackerské komunity, v jejímž středu se dnešní technologická revoluce utvářela, je právě tohle vytoužené dobro. Původní soužití počítačů a zapálených, matematicky nadaných introvertů bývá líčeno jako téměř erotický vztah. Počítače byly vnímány jako ekvivalenty lidské mysli očištěné od tělesných omezení a sociálních vazeb. Pokud hacker dokonale ovládl programovací jazyk, stroj se mu plně podřizoval a zároveň ho bylo možné dokonale pochopit. Hackeři budovali svět ideální inteligence. Počítač vyřeší vše, co v lidské společnosti kvůli její iracionalitě nefunguje.
Co se dočtete dál
- Proč si programátoři v Silicon Valley myslí, že zachraňují svět.
- Jak obhajují majitelé a investoři monopoly v podobě Googlu a Facebooku.
- Proč by podle nich měly monopoly jako Google a Amazon nahradit vlády.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
