Evropská komise chce členským zemím platit za přijímání uprchlíků. Nabízí přes 150 tisíc korun za jednoho

Evropská komise chce finančně podpořit ty země, které si budou dobrovolně rozebírat migranty po jejich vystoupení z lodí v nových "kontrolovaných střediscích" na evropské půdě. Za každého převzatého člověka by měl přebírající členský stát nárok na 6000 eur (asi 155 000 korun), komise by také 500 eury kryla náklady na přesun takového migranta. Plyne to z koncepce budoucí možné podoby středisek, na jejichž vzniku se bez větších podrobností dohodl summit EU na konci minulého měsíce. Koncepce byla představena v úterý.

"Jsme připraveni podpořit členské státy - ale i třetí země - při lepší spolupráci na vyloďování těch, kdo jsou zachráněni na moři. Ale aby to okamžitě skutečně začalo fungovat, musíme být jednotní - nejen teď, ale také dlouhodobě," uvedl podle tiskové zprávy komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Summit EU se 29. června shodl, zejména po důrazném tlaku ze strany nové italské vlády, na vzniku "kontrolovaných center" na území evropských zemí. Tam by byli odváženi migranti zachránění na moři. Řím trvá na větší pomoci ze strany evropských zemí, ačkoliv počty připlouvajících migrantů jsou nyní výrazně menší než na vrcholu migrační krize v letech 2014 a 2015.

Podle dnešní představy komise by příslušná střediska byla pod plnou kontrolou té členské země, která by je hostila, s podporou EU a jejích příslušných agentur. Mluvčí komise Natasha Bertaudová uvedla, že zatím není jasné, které unijní státy by měly zájem takové středisko na svém území umístit.

Dnešní představa komise zmiňuje týmy pracovníků Evropské pobřežní stáže (Frontex) a Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), placené z unijního rozpočtu a čítající několik stovek lidí: stráží, překladatelů, odborníků na azylové procedury, lékařů a dalších. Měli by být schopni během 72 hodin roztřídit osazenstvo plavidla s průměrně 500 zachráněnými migranty a registrovat je. Lidé bez nároku na azyl v EU, kterých je nyní mezi připlouvajícími ve Středozemním moři naprostá většina, by byli vraceni do zemí původu.

Zbývající menšinu by si na dobrovolném základě rozebraly členské země a EU by jim na každého přispěla finančně. I u nich by ale po přesunu následovalo standardní azylové řízení, a pokud by se zjistilo, že nemají nárok na azyl, mohli by být i oni vráceni domů.

EU by také podle komise měla - jak si opět přál poslední summit - ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) vyjednat regionální dohody se třetími státy, tedy v praxi se zeměmi na severoafrickém pobřeží. Cílem je také tam zajistit rychlé třídění lidí zachráněných na moři.

Zainteresované třetí země musí být v podobných dohodách podle názoru EK rovnocennými partnery a smlouvy by měly respektovat jejich specifické politické, bezpečnostní a socioekonomické potřeby. Centra by - aby se vylodění prostě nepustili přes moře znovu - měla vznikat co nejdále od míst, kde se migranti obvykle naloďují, a nemělo by se jednat o detenční zařízení či dlouhodobé tábory. Zařízení by podle EK měla mít unijní logistickou i finanční podporu.

O představách komise zveřejněných v úterý by měli velvyslanci členských zemí poprvé diskutovat už ve středu. Cílem je totiž co nejrychlejší uvedení nového konceptu kontrolovaných vyloďovacích středisek do praxe.