Léčba starými přáteli. Západní civilizace se zbavila parazitů a možná právě kvůli tomu trpí nemocemi, které se v chudších zemích příliš nevyskytují

Pitva brouka potemníka vyžaduje trpělivost a cit v rukou, nakonec se ale z jeho střev daří izolovat pod mikroskopem nepatrný živý objekt – larvu tasemnice krysí. V Parazitologickém ústavu AV ČR v Českých Budějovicích jimi infikují potkany. Hledají tak nové metody léčby nemocí, jejichž výskyt ve vyspělém světě v posledním půlstoletí raketově roste: především zánětlivých střevních chorob, jako je Crohnova, ale i dalších onemocnění, která souvisejí s nežádoucí aktivitou lidského imunitního systému. 

Vědci jsou totiž přesvědčeni, že někteří cizopasníci umějí odkázat imunitní systém do patřičných mezí. Australský parazitolog Alex Loukas nedávno upozornil na endoskopické záběry z tenkého střeva člověka trpícího celiakií, nesnášenlivostí lepku. Pacient se dobrovolně nechal nakazit měchovcem americkým, parazitem z kmene hlístic, kam patří také třeba roupi, škrkavky nebo svalovci. Larvy měchovce se vyvíjejí v půdě, pronikají kůží do lidského těla a postupně si najdou cestu do střev, kde produkují vajíčka. A okolí dvou asi centimetr dlouhých larev tvořilo v nemocí postiženém střevě ostrůvky harmonie.

"Je pozoruhodné, jak slabý je zánět kolem obou červů, kteří tam spokojeně vstřebávají potravu," řekl Loukas internetovému populárně-vědeckému magazínu Undark. Příčinu zánětlivých střevních nemocí, které pacienta na dlouhé týdny vyřazují z běžného života kvůli úporným průjmům, zvracení, únavě, bolestem břicha a dalším potížím, pořád přesně neznáme – a nemáme ani jistotu, že je parazité mohou léčit. Mnozí však na ni nechtějí čekat.

Dříve lékaři hledali příčinu zánětlivých střevních nemocí, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, v nezdravé stravě či stresu. Dnes se zdá, že viníkem je přehnaná reakce imunitního systému, který z neznámých důvodů útočí na části vlastního trávicího traktu. Vyléčit je zatím nelze, umíme jen zmírnit příznaky a udržet pacienta v "provozuschopném stavu" do doby, než nemoc znovu udeří. Pak se často ordinují drastické léky s vážnými vedlejšími účinky. Střevní červi, kteří po miliony let ladí schopnost uchlácholit obranyschopnost hostitele, by mohli nabídnout řešení. Cesta je však mnohem složitější, než by se mohlo zdát z povzbudivých obrázků larvami částečně vyhojených střev.

Léčba za desetitisíce

Že parazité nemusí jen škodit, napadne člověka už při pohledu na mapu. Tam, kde byli vyhubeni, hlavně v celé Severní Americe a Evropě, se zánětlivé nemoci související s imunitou – včetně třeba revmatoidní artritidy nebo astmatu – vyskytují hojně a stále jich přibývá. Naopak v zemích, které se parazitů ještě úplně nezbavily, jsou vzácné. Možná to souvisí spíš s přehnanou hygienou, úzkostlivou sterilizací všeho možného, ne pouze s parazity; každopádně děti přistěhovalců trpí v bohatých státech zánětlivými onemocněními stejně jako místní.

Nerovnoměrnost v rozložení parazitů i chorob už vede ke zvláštnímu druhu turistiky. "Pacienti jezdí do Afriky a chodí tam kolem latrín, aby se infikovali. Přejíždějí z Kalifornie do Mexika, hned za hranicí tam jsou kliniky, kde jim přikládají na kůži larvičky měchovce, které pak pronikají do těla," vypráví šéf budějovického ústavu Julius Lukeš. "Kdyby takové kliniky působily přímo ve Spojených státech, vtrhla by do nich FBI kvůli šíření nebezpečných patogenů. Jsou na to stejné paragrafy, jako když třeba zubař úmyslně šíří HIV."

Někteří cizopasníci opravdu způsobují vážné nemoci, třeba potenciálně smrtelnou schistosomózu. V podobných případech hrozí, že infikovaní lidé přinesou parazita zpět do zemí, kde už byl vyhuben. Ne všichni střevní červi jsou však nebezpeční a ne všichni se mohou mezi lidmi snadno šířit. "Lékaři už stovky let vnímají parazity jako něco, co musíme eliminovat. Současná medicína preferuje přesně definované medikamenty, léčivou látku v kapsli. Do toho parazité nezapadají," vysvětluje Lukeš, který se před několika lety nechal ze zvědavosti nakazit tasemnicí s názvem škulovec široký, jež v dospělosti dorůstá mnohametrové délky. Dodnes ji má ve střevech, aniž na sobě pozoruje škodlivé účinky.