Volby jsem vyhrál snadno, nevím, proč by se do toho Rusko vměšovalo, řekl Trump. Putin zdůraznil spolupráci v Sýrii a bezpečnost Izraele

Vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem nikdy nebyly horší než v současné době, prohlásil americký prezident Donald Trump. Doufá nicméně, že to se po jeho pondělním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem změnilo. Za špatné vztahy jsou přitom podle něj zodpovědné obě země.

Trump na společné tiskové konferenci s Putinem poznamenal, že spolu hovořili mimo jiné o údajném ruském vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Šéf Bílého domu zdůraznil, že se s ruským prezidentm před těmito volbami neznal a že neexistovala žádná tajná dohoda o jeho předvolební kampani.

Americký prezident uvedl, že vedl "čistou kampaň" a "snadno" porazil demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou. "Vedl jsem skvělou kampaň, a proto jsem prezidentem," dodal Trump.

Nad Trumpovými slovy se pozastavila například americká CNN. Jak uvedla v komentáři na svých webových stránkách, Trump stojící vedle Putina odmítl kritizovat ruského prezidenta za vměšování do voleb a naopak obrátil svou kritiku na ministerstvo spravedlnosti a FBI.

Putin zdůraznil, že ruský stát se nikdy nevměšoval a nehodlá se vměšovat do vnitřních záležitostí USA, a to ani do voleb. Reagoval tak na vyšetřování údajného ruského vlivu na prezidentské volby v USA v roce 2016.

"Jmenujte mi jediný fakt, který hovoří o tajné dohodě (Trumpova volebního štábu s Ruskem) při prezidentských volbách. Jsou to úplné bláboly," prohlásil ruský prezident. Je prý třeba se opírat o fakta, nikoli o pověsti.

"Rusko a USA musí najít způsob, jak spolupracovat při řešení společných problémů," prohlásil rovněž před novináři Trump. Konstruktivní dialog podle něj otevírá cestu k míru. "Produktivní dialog mezi našimi zeměmi je dobrý pro USA, pro Rusko, ale i pro celý svět," dodal. S ruským vůdcem se shodli, že ve společných debatách budou pokračovat.

Tématem rozhovorů bylo i jaderné odzbrojení. Trump uvedl, že ruského prezidenta seznámil s detaily své nedávné schůzky se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, se kterým jednal o jaderném odzbrojení KLDR. "Po dnešku jsem si jistý, že i prezident Putin a Rusko chtějí uzavřít tento problém a budou s námi spolupracovat. Tento závazek oceňuji," řekl americký vůdce.

Putin a Trump hovořili rovněž o radikálním islámském terorismu. "Rusko i Spojené státy se staly oběťmi hrůzných teroristických útoků, proto jsme se shodli, že budeme udržovat otevřenou komunikaci mezi našimi bezpečnostními agenturami, abychom chránili naše občany před touto globální hrozbou," prohlásil prezident USA.

Putin prohlásil, že na schůzce panovala otevřená a pracovní atmosféra, a že jednání bylo úspěšné a užitečné.

Všechny problémy podle Putina nebyly odstraněny a ne ve všech otázkách panuje shoda. Obě strany ale učinily první krok. Za důležité považuje zahájit dialog o rovnováze stavů jaderných zbraní.

O dvanácti agentech ruské vojenské rozvědky, které minulý týden americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) obvinil z hackerského útoku proti serveru Demokratické strany USA, Putin prý nemá mnoho co říci. Robert Mueller, zvláštní vyšetřovatel FBI prošetřující údajné ruské pletichy, může podle Putina oficiálně požádat o výslech osob, které za považuje viníky.

"Naše (ruská) prokuratura může takový výslech provést, a informovat pak USA o jeho výsledku. Můžeme dokonce pozvat oficiální představitele USA včetně členů Muellerovy komise, aby výslechům byli přítomni," řekl ruský prezident.

Rusko ale v takovém případě bude podle Putina po americké straně žádat, aby byly vyslechnuty osoby, které Moskva viní z trestných činů na ruském území. Prezident uvedl, že jde například o podnikatele Williama Browdera, investora, který ve Spojených státech pomohl prosadit tzv. Magnitského zákon se sankcemi proti Rusům porušujícím lidská práva. Browder byl v nepřítomnosti v Rusku loni v prosinci odsouzen k devíti letům vězení za záměrný bankrot a daňové úniky a čelí dalším obviněním.

Putin komentoval i skandál kolem ruské společnosti Concord Management, obviněné v USA z šíření demagogické propagandy proti USA v době voleb a vystavené americkým sankcím. Tuto firmu, jejíž šéf Jevgenij Prigožin má podle ruského tisku blízko Kremlu, je podle prezidenta třeba považovat za soukromý subjekt. "Rusko je demokratický stát, stejně jako USA. Je-li to tak, pak konečné rozhodnutí (o vměšování) může vynést jen soud, nikoli tajné služby," řekl Putin.

O údajných kompromitujících dokumentech, shromažďovaných před lety v Rusku proti Trumpovi během jeho návštěvy v Rusku, Putin prý nic neví. Nevěděl tehdy ani o tom, že Trump je v Rusku přítomen. "Větší pitomost je těžké si představit," komentoval existenci údajných kompromitujících materiálů.

Podle amerických médií má ruská tajná služba důkazy o Trumpových sexuálních dobrodružstvích v jednom moskevském hotelu a o tajných schůzkách jeho spolupracovníků s ruskými činiteli. Tvrzení bylo od počátku považováno za nepodložené a neprověřené a většina médií v USA je odmítla publikovat.

Putin ve čteném prohlášení uvedl, že Rusko předložilo americké straně konkrétní návrhy na kontrolu zbrojení a na posílení režimu nešíření jaderných zbraní. Tlumočil zároveň znepokojení Ruska nad rozhodnutím USA odstoupit od jaderné smlouvy s Íránem.

Oba státníci spolu hovořili mimo jiné o situaci v Sýrii. USA a Rusko "by mohly zachránit tisíce životů" v Sýrii, uvedl Trump s tím, že by chtěl zejména pomoci tamním obyvatelům. Podle amerického prezidenta chtějí Rusko i Spojené státy rovněž zajistit izraelskou bezpečnost. O konkrétních formách spolupráce mezi oběma zeměmi se nezmínil, uvedl nicméně, že ruská i americká armáda, pokud jde o Sýrii, spolupracují a koordinují své kroky. Moskva je přitom jedním z hlavních spojenců syrského prezidenta Bašára Asada a Spojené státy jsou naopak spojenci syrských Kurdů. USA a Rusko "by mohly zachránit tisíce životů" v Sýrii, uzavřel Trump toto téma na tiskové konferenci.

Také Putin prohlásil, že bezpečnost Izraele a mír na Golanských výšinách je třeba zaručit. Obě země mohou spolupracovat také při řešení humanitární krize v Sýrii. "Naši vojáci spolupracují (v Sýrii) docela dobře," poznamenal.

Kremelský šéf pochválil Trumpa za jeho jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Pokroku, který se týká Korejského poloostrova, bylo podle ruského prezidenta dosaženo "v mnohém díky osobnímu vkladu prezidenta Trumpa," který se rozhodl pro spolupráci, nikoli pro konfrontaci.

Ruský prezident konstatoval, že s jednáním s Trumpem je "vcelku spokojen". "Dobře jsme si popovídali a doufám, že jsme se začali vzájemně více chápat. Jsem mu za to vděčný," řekl Putin.

Prezidenti spolu za zavřenými dveřmi hovořili zhruba o půl hodiny déle, než organizátoři summitu předpokládali. Delší než plánované bylo i jednání Trumpa s Putinem během jejich prvního setkání v Hamburku loni v létě. Místo plánovaných 40 minut tehdy spolu mluvili přes dvě hodiny.

Podle televize CNN trval Trump na důvěrné osobní schůzce s Putinem z řady důvodů. Chtěl si prý sám učinit obrázek o osobě ruského vůdce, stejně jako to učinil při červnovém setkání se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Obával se prý rovněž, že přítomnost třetích osob by mohla vést k únikům informací.

Americký prezident podle CNN rovněž nestál o to, aby ho jeho poradci při konverzaci s Putinem přerušovali. Většina z nich totiž zastává vůči Rusku tvrdší postoj než sám Trump.

Putin při zahájení besedy poukázal na to, že s Trumpem i v minulosti udržoval stálé kontakty, uskutečnilo se několik telefonních rozhovorů. "Přišel ale čas na zevrubný rozhovor o dvoustranných vztazích a bolavých místech ve světě, je jich docela dost," řekl Putin.

Ruský prezident Putin přiletěl na schůzku s Trumpem

Putin zamířil z letiště přímo do prezidentského paláce. Poprvé přitom použil speciální ruskou prezidentskou limuzínu Aurus, která je údajně větší než reprezentační vůz prezidenta USA přezdívaný The Beast (Bestie).

Podle původního protokolárního plánu měl podle agentury TASS Trump Putina v prezidentském paláci očekávat. Šéf Bílého domu ale podle televize CNN své plány změnil poté, co se Putin cestou do Helsinek zdržel. Trump s odjezdem ze svého hotelu podle americké televize vyčkal až do chvíle Putinova příjezdu do prezidentského paláce.

Putin si podle ruských médií na dochvilnosti nezakládá, i na několik schůzek se zahraničními vůdci se v minulosti dostavil se zpožděním. Čekat nechal i britskou královnu Alžbětu II. nebo papeže Františka. Rekordu zřejmě v tomto ohledu dosáhl v roce 2012, kdy na něj bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč čekal čtyři hodiny.