Otázky a odpovědi: Mayová se chce podřídit EU v oblasti zboží a zemědělských produktů. "Polský instalatér" se má stát ale minulostí

Britská vláda teprve ve čtvrtek předložila podrobný návrh, jak si představuje budoucí vztahy s unií poté, co už Spojené království nebude jejím členem. Britové vystoupení z EU odhlasovali přitom už v červnu 2016. Od té doby britští politici pronášeli jen projevy, ale žádné konkrétní plány nepředložili.

Nyní poprvé přiznali, že by si přáli vytvoření společné zóny volného obchodu se zbožím a zemědělskými službami, a to i za cenu toho, že se budou muset podřizovat rozhodnutím EU, na která už v budoucnu nebudou mít žádný vliv. 

Naopak to, co Britům hlasujícím pro brexit nejvíce vadilo, a sice levnější pracovní síla přicházející z východních evropských zemí, by se mělo vyřešit zákazem volného přístupu do Británie. Polský instalatér, litevský sběrač ovoce ani česká au-paire by už nemohli v zemi pracovat, pokud nedostanou pracovní povolení, tak jako před vstupem do EU.

Evropská unie uvedla, že se bude návrhem Británie detailně zabývat. Mayová nicméně žádá něco, co státy EU až dosud označovaly za "vyzobávání třešniček na dortu". Londýn chce využívat výhody jednotného evropského trhu z hlediska volného pohybu zboží, ale odmítá respektovat další součásti tohoto trhu, jako je volný pohyb osob či služeb.

Sporné je také to, že se Británie nadále odmítá řídit rozsudky evropských soudů. Podle nového návrhu mají brát britští soudci evropské rozsudky pouze v úvahu.

1. Kdy vlastně Britové z EU vystoupí?

To je jedna z mála záležitostí, ve které je jasno už teď. Brexit nastane 29. března 2019. Datum je ještě možné posunout, pokud by o to Londýn požádal a následně s tím jednomyslně souhlasily všechny země EU.

2. Jaký vztah chce Británie s EU mít?

Premiérka Mayová chce se členy unie dojednat vznik společné zóny volného obchodu se zbožím a zemědělskými výrobky. Britské firmy by tak i po brexitu měly hladký přístup na jednotný evropský trh – a naopak. Mayová výměnou za to slibuje, že se při obchodování se zbožím a se zemědělskými produkty bude Londýn plně řídit evropskými pravidly a standardy, a to i těmi, které EU přijme v budoucnu. Byť na jejich podobu Spojené království už nebude mít vůbec žádný vliv.

3. Proč Británie něco takového chce?

Je to pro ni ekonomicky výhodné. Na jednotný evropský trh směřuje skoro polovina britského vývozu, země EU jsou tedy pro Spojené království klíčovým obchodním partnerem. Umírnění zastánci brexitu, jako je Mayová nebo ministr financí Philip Hammond, tak vyslyšeli volání byznysu a snaží se, aby chystaný britsko-evropský rozvod proběhl co možná nejvíc "po dobrém".

4. Jak velkou podporu Mayová doma má?

Vláda její plán schválila, ale ministr zahraničí Boris Johnson a ministr pro brexit David Davis následně na protest rezignovali. Podle Johnsona Mayová dělá z Británie "kolonii". Premiérka ale tyto rezignace přežila – její odpůrci nemají dost hlasů na to, aby ji svrhli. A kromě toho sami nepředložili žádný alternativní plán, jak by měl brexit vypadat.

5. Znamená to, že Mayová je v bezpečí?

Vůbec ne. Dá se čekat, že státy EU po ní budou požadovat další ústupky. A ty už by doma prosadit nemusela, na to je její konzervativní strana příliš rozpolcená. Na druhou stranu, konzervativci momentálně nemají nikoho, kdo by měl dostatečnou autoritu na to, aby Mayovou nahradil. Stranou otřásají spory zastánců umírněného rozvodu s EU a těch, kteří si přejí co nejradikálnější rozchod.

6. Proč by Evropské unii britské návrhy nemusely stačit?

Mayová žádá něco, co státy EU až dosud označovaly za "vyzobávání třešniček na dortu". Londýn chce využívat výhody jednotného evropského trhu z hlediska volného pohybu zboží, ale odmítá respektovat další součásti tohoto trhu, jako je volný pohyb osob či služeb, případně fakt, že nad fungováním tohoto uspořádání musí dohlížet evropské soudy, především Soudní dvůr EU. EU tvrdí – když chcete výhody, musíte taky respektovat povinnosti.

7. Může se tento postoj změnit?

Německá kancléřka Angela Merkelová a irský premiér Leo Varadkar už nové britské návrhy označili za pokrok. EU o nich s Brity nejspíš začne jednat – už proto, že jde o první skutečný návrh, který z Londýna přišel. Pravděpodobně ale bude požadovat, aby Spojené království skutečně respektovalo klíčová pravidla, jako je umožnění volného pohybu pracovníků ze států EU nebo respekt k rozsudkům evropských soudů.

8. Co bude se službami, ty jsou přece pro ekonomiku klíčové?

Ano, služby tvoří čtyři pětiny britského hrubého domácího produktu. Británie se ale ve službách evropským pravidlům podřizovat nechce. Pokud by to udělala, fakticky by zůstala plným členem jednotného evropského trhu. A pak by nemohla uzavírat vlastní obchodní dohody s ostatními státy světa, protože obchodní politiku mají členové jednotného vnitřního trhu společnou.

9. Proč jsou dohody o volném obchodu pro Brity tak důležité?

Byl to jeden z hlavních argumentů zastánců brexitu – když odejdeme z EU, budeme mít opět samostatnou obchodní politiku. A budeme moci domluvit volný obchod, s kým se nám zlíbí. Jestliže Mayová prosadí svůj plán a v obchodu se zbožím se fakticky podřídí EU, bude moci Británie uzavírat smlouvy o volném obchodu týkající se výhradně služeb.

10. Jak je to pravděpodobné?

Experti tomu moc nevěří. Předně, obchodní dohody se dnes služeb prakticky netýkají. Pokud by Britové ostatní země světa přesvědčili, aby to změnily, byli by skutečnými průkopníky. A světem se navíc šíří protekcionismus, jak je vidět na činech Donalda Trumpa, který uvaluje vysoká dovozní cla nejen na Čínu, ale i na své evropské spojence včetně Britů.

11. Co bude s Irskem?

Británie a EU mají jen jednu pozemní hranici – mezi Irskou republikou, která zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království. Vzhledem k tomu, že Londýn chce odejít nejen z EU, ale i z jednotného trhu a evropské celní unie, musela by v tom případě mezi oběma Irsky opět vyrůst hranice. Na ní by probíhaly například podrobné kontroly zboží mířícího z Británie na evropský trh. EU i Spojené království potvrdily, že obnovení hranice je nepřijatelné, protože by to mohlo narušit mírový proces, který v Severním Irsku ukončil krvavou občanskou válku.

12. Má Londýn řešení?

Tvrdí, že bude ve svých přístavech a na letištích vybírat clo na zboží, které z ostrovů míří dál do EU, ať už přes Irsko, nebo po moři či vzduchem. A tyto peníze následně předá unii. Na zboží, jehož konečným cílem je Británie, pak chce uplatnit vlastní celní tarify. Podle Britů může systém fungovat, aniž by bylo nutné obnovit hraniční kontroly na irském ostrově.

13. Je to přijatelné pro EU?

Unie až dosud namítala, že takový systém by byl pozvánkou pro podvodníky, kteří by chtěli využít rozdílu mezi britskou a evropskou celní sazbou. Sama britská vláda pak připouští, že by její návrh znamenal velký nárůst administrativy, stál by desítky miliard liber a zatím ho nikdo na světě v takovém měřítku nevyzkoušel.

14. Co se stane hned po brexitu?

Vůbec nic – Britové požádali o přechodné období, takže až do konce roku 2020 zůstanou vztahy mezi Spojeným královstvím a unií beze změny. Britská vláda tak chce dát jistotu britským firmám, aby se na budoucí změny zvládly připravit. EU a Británie spolu budou dál obchodovat, jako by žádný brexit nenastal. Přesto je tu jedno velké "ale" - toto přechodné období začne platit jen tehdy, když se EU a Británie rozejdou "po dobrém", tedy uzavřou výstupní dohodu o tom, jak bude brexit konkrétně vypadat, především ve vztahu k Irsku. Když se to nepovede, mezi Spojeným královstvím a EU ihned vyrostou hranice a firmy budou muset platit cla.

15. A kdy bude jasno o tom, jaké budou vzájemné vztahy, až Británie vystoupí nejen na papíře, ale i ve skutečnosti?

Cílem je domluvit definitivní podobu vztahů během přechodného období. Od roku 2021 tedy má být už úplně jasno. Ale je otázkou, jestli se to podaří – jednání o obchodních dohodách obvykle trvá dlouho, například s Kanadou EU vyjednávala plných sedm let. Je proto možné, že se délka přechodného období prodlouží. Anebo se vyjednavačům nepodaří domluvit vůbec nic a po roce 2020 mezi EU a Británií vyrostou relativně vysoké celní bariéry, a to podle pravidel Světové obchodní organizace.