Polský prezident Andrzej Duda v úterý potvrdil, že dosavadní předsedkyně Nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová po schůzce s prezidentem znovu prohlásila, že její postavení se nezměnilo a hodlá ve středu přijít do práce.
Kvůli zákonu o Nejvyšším soudu zahájila Evropská komise v pondělí řízení proti Polsku, které může skončit u soudu Evropské unie v Lucemburku. Podle polské opozice zákon umožňuje čistku ve vrcholovém justičním orgánu, tedy odeslat do penze asi dvě pětiny ze stávajících soudců.
Na obranu Nejvyššího soudu se ještě v úterý večer podle listu Gazeta Wyborcza má demonstrovat v 67 polských městech.
Gersdorfová ještě před odchodem na schůzku s prezidentem vydala pokyn, že během její nepřítomnosti ji bude zastupovat nejdéle působící soudce Józef Iwulski, o čemž také informovala prezidenta. "Plány se nezměnily. Paní předsedkyně hodlá zítra (ve středu) být v práci. A jaké budou další osudy paní předsedkyně - například zda se nerozhodne odjet na dovolenou -, se dozvíme zítra," řekl novinářům mluvčí soudu Michal Laskowski, který je sám také soudcem.
"Ve středu ještě přijdu do práce, protože ústava mi určila šestileté funkční období. Musím si počínat v souladu s ústavou," prohlásila sama Gersdorfová před poslanci, kterým podávala zprávu o Nejvyšším soudu. "Pokud jde o mé postavení, po jednání s prezidentem se nezměnilo," řekla v odpovědi na dotaz, zda abdikovala. Dodala, že pověřila Iwulského vykonáváním jejích povinnosti během své nepřítomnosti, protože hodlá odjet na dovolenou.
Po schůzce s prezidentem, které se zúčastnil také soudce Iwulski, Mucha prohlásil, že předsedkyně Gersdorfová "přechází z moci zákona do důchodu" a že prezidentovou vůlí je, aby od středy plnil její povinnosti Iwulski jako nejdéle působící člen Nejvyššího soudu.
Polská konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) od nástupu k moci v roce 2015 zdůrazňuje, že změny v justici jsou nezbytné, aby soudy byly efektivnější a spravedlivější. Argumentuje také tím, že v křeslech soudců ve značné míře zůstávají lidé poznamenaní mentalitou komunistické éry.
Gersdorfová, která ostře kritizuje útok vládní strany na nezávislost justice, bývala členkou protikomunistického hnutí Solidarita, soudkyní se stala až po pádu komunismu a do Nejvyššího soudu ji jmenoval prezident Lech Kaczyński, bratr šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského. Právě ten je pokládán za hlavního strůjce nynějších změn v justici.
"Ten, kdo potírá nezávislé soudnictví, neslouží Polsku," prohlásil v úterý bývalý polský premiér, nyní předseda Evropské rady Donald Tusk, který je vnímán jako nejvážnější Kaczyńského rival. "Polsko si zaslouží nezávislé soudy. Nezávislá justice možná ne vždy pomáhá vládě, ale pomáhá občanům," řekl. Dodal však, že nechce komentovat aktuální situaci.
Podle zákona o Nejvyšším soudu mají do penze odejít soudci, kteří dosáhli 65 let - a takových je podle polských médií 27 z 73, včetně Iwulského. 16 z nich požádalo prezidenta, aby je ponechal ve funkci, a tak období nejistoty může trvat i několik týdnů.
Minulý týden shromáždění soudců Nejvyššího soudu jednomyslně přijalo usnesení, že soudkyně Gersdorfová zůstává v souladu s ústavou předsedkyní do 30. dubna 2020, připomněl server Onet.pl.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist