Miliardáři vlastní už téměř polovinu světového bohatství. Neznamená to ale, že ostatní více chudnou

Množství světového bohatství drženého těmi nejbohatšími vzrostl v loňském roce o dvanáct procent oproti roku 2016, na téměř 202 bilionů dolarů. Jde o nejvýraznější nárůst za posledních pět let. Skokový vzrůst na současných téměř 42 procent byl podle studie, zveřejněné ve čtvrtek agenturou Boston Consulting Group, způsobený především oslabením “býčích trhů”, tedy rostoucích akciových trhů a poklesem síly dolaru oproti dalším světovým měnám.

Zatímco obyvatelé Severní Ameriky měli největší podíl na světovém bohatství, celkem 43 procent, nejrychlejší nárůst zaznamenala Asie, Latinská Amerika a Střední východ. Většina superbohatých žila právě ve Spojených státech, Číně a Japonsku.

Více než 35 milionů Američanů disponuje nyní mezi 250 tisíci a 1 milionem dolarů, což je označováno jako masový blahobyt. Bohatství se také vysoce koncentruje v Hongkongu, kde lidé vlastnící více než 20 milionů dolarů drží 47 procent veškerého investovatelného jmění - prostředků uvolněných k okamžitému investování.

Ve východní Evropě a střední Asii je situace obdobná, téměř čtvrtinu investičních aktiv spravují dolaroví miliardáři. Celkem 28 východoevropských občanů drží podle indexu Bloomberg Billionaires celkovou hodnotu ve výši 294 miliard dolarů, která zahrnuje i zisk 3,4 miliardy dolarů za rok 2018.

Vedoucí výzkumnice studie Anna Zakrzewski pro server Bloomberg uvedla, že zvyšující se množství zdrojů, které vlastní výhradně milionáři a miliardáři, neznamená, že se situace chudých zhoršuje, naopak jsou všichni stále bohatší. Nicméně ti bohatí bohatnou podstatně rychleji.

Každoročně zveřejňovaná studie společnosti BCG také ukázala, že největším centrem pro správu offshore bohatství, tedy kapitálu firem, které své zisky daní v daňových rájích, zůstává Švýcarsko. Celkem jde o 2,3 bilionu dolarů, následuje Hongkong s 1,1 bilionu dolarů a Singapur s 0,9 bilionu dolarů. Obě asijská centra rostla za posledních pět let ročně o 11 a 10 procent, což je více než trojnásobek růstu Švýcarských hodnot.

V případě trvajícího nárůstu osobního vlastnictví rychlostí posledních let, agentura Boston Consulting předpokládá, že v letech 2017 až 2022 bude složená roční míra růstu (CAGR), metoda používaná pro výpočet ročního tempa růstu, dosahovat okolo 7 procent, uvedeno v amerických dolarech. Tento vývoj by mohl být narušen v případě nečekaných korekcí na burze cenných papírů či v případě geopolitického napětí, kdy by mohla CAGR klesnout jen na 4 procenta.

Nejhorším scénářem je velká ekonomická krize, kdy by CAGR nepřevyšovala jedno procento za pětileté období.

Lidé se přestali bát podílových fondů. Pomáhá tomu i růst akcií

22. 5. 2018 ▪ 4 min. čtení