Rakousko uzavře sedm mešit a vyhostí nejméně dva imámy. Politický islám a paralelní společnosti u nás nemají místo, říká Kurz

Rakousko uzavře sedm mešit a vypoví ze země i několik imámů financovaných ze zahraničí. Na páteční tiskové konferenci to oznámil kancléř Sebastian Kurz. Opatření je podle něj součástí boje proti "paralelním společnostem" a "politickému islámu".

Kurzovi lidovci (ÖVP) od loňského roku vládnou Rakousku v koalici s protiimigrační a protiislámskou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Turecko označilo krok za součást islamofobní, rasistické a diskriminační vlny v Rakousku.

"Paralelní společnosti, politický islám a radikalizační tendence nemají v naší zemi místo," uvedl Kurz. Rakousko je podle něj zemí rozmanitostí a svobodu náboženství považuje za velký výdobytek.

Podle ministra vnitra Herberta Kickla úřady prověřují asi 40 muslimských duchovních, u kterých panuje podezření, že porušili zákon z roku 2015, jenž zakazuje islámským spolkům přijímat finance ze zahraničí. Jde hlavně o imámy tureckého spolku ATIB, který je přímo navázán na turecký úřad pro náboženské otázky Diyanet. Ve dvou případech je podle Kickla už jasné, že budou imámové z Rakouska vypovězeni. Úřady přitom zaměřily pozornost na 60 z celkových 260 imámů v Rakousku.

"Jsme teprve na začátku," řekl vicekancléř a předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Ze sedmi mešit, které budou v Rakousku uzavřeny, jsou podle něj čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousích a jedna v Korutanech. Zavřít bude muset i mešita ve Vídni, která je spojována s tureckým spolkem Šedí vlci, považovaným za krajně pravicový.

Turecký spolek ATIB, který zastřešuje desítky muslimských spolků v Rakousku, se stal nedávno terčem kritiky kvůli fotografiím z akce v jedné z vídeňských mešit, na které se děti převlékly do uniforem a zinscenovaly bitvu z osmanských dějin.

Mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí rakouské vlády na Twitteru kritizoval. Krok Kurzova kabinetu podle mluvčího Ibrahima Kalina odráží islamofobní, rasistickou a diskriminační vlnu v Rakousku. "Ideologicky nabité praktiky rakouské vlády" podle mluvčího porušují základní právní principy a menšinová práva a jsou snahou "vytřískat z útoku na muslimské obce politické body zadarmo. Snahy normalizovat islamofobii a rasismus musí být každopádně odmítnuty," dodal Kalin.

"Věřím ve svobodu vyznání, ale jsem proti náboženskému extremismu. Kdo svou víru využívá k tomu, aby uvedl zemi do bezpečnostního rizika, by měl být deportován," reagoval na Twitteru italský ministr vnitra a vicepremiér Matteo Salvini. Vládní strana Liga, kterou Salvini vede, bývá označována za krajně pravicovou a chce prosadit masové deportace migrantů, kteří v Itálii žijí bez patřičných dokumentů. Salvini rovněž napsal, že se těší na setkání s Kurzem, které by se mohlo uskutečnit už příští týden.

Zákon z roku 2015 přinesl rakouským muslimům nová práva i povinnosti. Zavedl například vysokoškolské teologické studium islámu, muslimové díky němu mají právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích.

Islámské náboženské spolky ale také mají povinnost zbavit funkcí své hodnostáře, pokud jsou odsouzeni alespoň k ročnímu vězení. Svou funkci nesmějí vykonávat ani v případě, že "trvale ohrožují veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a morálku či práva a svobody druhých".

Podle odhadů rakouského ministerstva vnitra žije v Rakousku, které má zhruba 8,7 milionu obyvatel, přibližně 700 tisíc muslimů. Převážná většina má kořeny v Turecku. V zemi je více než 400 muslimských modliteben a mešit.