Do Česka by mohlo v příštích letech přitéct z evropských fondů zhruba 18 miliard eur,
tedy přes 460 miliard korun. Navrhla to Evropská komise. Jde o peníze, které by Česko
mohlo získat z příštího evropského rozpočtu pro léta 2021 až 2027. Komise tak Česku
„přiklepla“ o necelou čtvrtinu peněz méně, než kolik můžou Češi vyčerpat ze současného
rozpočtu, který platí do roku 2020.

„Je jasné, že vzhledem k našemu velmi pozitivnímu hospodářskému výkonu, který trvá už
několik let, dostaneme z evropských fondů méně peněz, než dřív,“ řekl HN český státní
tajemník pro EU Aleš Chmelař. Evropské fondy slouží hlavně k podpoře chudších států a
regionů v rámci unie.

Ke schválení nového evropského rozpočtu je nutný souhlas všech zemí EU a Evropského
parlamentu. Česko tak ještě může v rámci vyjednávání získat víc prostředků, než kolik mu
navrhla přidělit Evropská komise. Její návrh taky nezahrnuje peníze pro české zemědělce.
Výši dotací na zemědělství komise navrhne v pátek.

Evropské fondy dnes

Z Evropských strukturálních a investičních fondů může Česko v letech 2014 až 2020 získat až 24 miliard eur, tedy přes 600 miliard korun.

Nejdůležitější je Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti. Dotace z nich Česko používá na stavby a opravy silnic a dálnic, ochranu životního prostředí nebo na rekonstrukci památek.

 

Korupce? Jen výjimečně

 

Často se mluví o tom, že dotace jsou v Česku masivně zneužívány. Míra chybovosti u nich ale ve skutečnosti podle kontrolorů z Evropského účetního dvora dosahuje jen nízké jednotky procent. Chyba přitom ve většině případů neznamená, že se stal vědomý podvod.

 

Bez dotací to neumíme

 

Česko z evropských dotací pokrývá víc než 40 procent veškerých veřejných investic, jako jsou například zmiňované stavby a opravy silnic. Po jejich úbytku tak bude muset přemýšlet, čím je nahradí.

Je to přitom možné už teď - vedle národních dotací v evropském rozpočtu existují i programy, které rozdělují podporu podle toho, kdo je schopen předložit kvalitní projekt.

Jednotlivé evropské země tedy o tyto peníze soutěží mezi sebou. Česko ale ve využívání těchto prostředků naprosto selhává.

Fakt, že Česko bohatne, je hlavním důvodem pro to, že by mělo z evropských dotací dostat
méně peněz. Kromě toho Brusel chce, aby klesl celkový objem prostředků určených na
tyto dotace. V novém rozpočtu navrhuje dát mnohem větší důraz například na zvládnutí
migrace, než dosud. Na boj s migrací a na ochranu hranic má jít zhruba 35 miliard eur,
tedy skoro 900 miliard korun. To je dva a půl krát větší částka, než v současném rozpočtu.
„Chceme víc investovat do oblastí, kde žádná země EU nemůže jednat osamoceně, nebo
kde je efektivnější, abychom konali společně,“ prohlásil eurokomisař pro rozpočet Günther
Oettinger. Česko boj s migrací jako jednu z priorit EU jednoznačně podporuje.

České regiony už jsou vesměs bohatší, než nejchudší oblasti Itálie, Řecka a dalších jižních
zemí. Evropská komise tak chce část dotací přesměrovat právě na evropský jih, který trápí
vysoká nezaměstnanost mladých nebo náklady spojené s pobytem velkého počtu žadatelů
o azyl. Největší část podpory ale i dál půjde do bývalých komunistických zemí.

„Komise nevyslyšela některé členské státy, které volaly po provázání evropských fondů a
dalších politik, jako je například migrace,“ ocenil státní tajemník pro EU Chmelař. Brusel
tedy nenavrhuje „potrestat“ ty země, které odmítají přijímat uprchlíky.

Společný evropský rozpočet je v poměru k velikosti ekonomiky zemí EU velmi malý,
dnes tvoří jen zhruba jedno procento jejich hospodářského výkonu. Dotace z evropských
fondů jsou ale pro státy střední a východní Evropy velmi významné. Například Česko z
nich platí víc než 40 procent svých veškerých veřejných investic. Jestliže do budoucna
dostane méně peněz, bude muset najít náhradní zdroje například na stavbu infrastruktury
nebo podporu vědy a výzkumu.

Něco takového je přitom možné už teď. Vedle národních dotací v evropském rozpočtu
existují i programy, které rozdělují podporu podle toho, kdo je schopen předložit kvalitní
projekt. Jednotlivé evropské země tedy o tyto peníze soutěží mezi sebou.

Česko ale ve využívání těchto prostředků naprosto selhává. Například z programu podpory
pro vědu a výzkum Horizon 2020 získalo jen jedno procento peněz, které jsou v něm k
dispozici. Mnohem úspěšnější, než Česko, je v tomto ohledu například Řecko. Kdyby
Česko dosáhlo aspoň takové úspěšnosti svých projektů, jakou má Řecko, mohli teď mít
čeští vědci k dispozici o dvě miliardy korun víc, ukazují statistiky Evropské komise.

Ještě mnohem větší přínos než z evropských dotací má Česko z faktu, že jako člen EU je i
členem jednotného evropského trhu. České firmy tak mají přístup k půl miliardě
evropských zákazníků. Do zemí EU směřuje skoro 85 procent veškerého českého vývozu.
Zhruba 18 miliard eur, které chce Evropská komise Česku přidělit v příštím rozpočtu, je
částka v cenách roku 2018. Při započtení předpokládané inflace by dotace mohly v letech
2021 až 2027 dosáhnout až 20 miliard eur, tedy zhruba 520 miliard korun.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist