Politická krize v Nikaragui má už 84 obětí. Demonstranti kvůli snížení důchodů blokují silnice a zapalují kanceláře vládní strany

Protivládní protesty v Nikaragui si o víkendu vyžádaly další oběť. Od poloviny dubna, kdy demonstrace vypukly, při nich zemřelo už 84 lidí a na 860 dalších bylo zraněno. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní policii. Demonstranti požadují předčasné volby a odchod levicového prezidenta Daniela Ortegy, který stojí v čele země už jedenáct let.

Poslední obětí nepokojů se stal v neděli státní zaměstnanec, který podlehl v nemocnici střelným zraněním. Ta utrpěl v pátek v místě blokády silnice demonstranty v departmentu Boaco nedaleko metropole Managuy. Policie úmrtí přičetla "trestným činům vandalů", aniž by okolnosti blíže specifikovala. Podle opozice muže trefila kulka z tábora příznivců prezidenta, s nimiž se demonstranti střetli.

Během protivládních demonstrací v sobotu na ostrově Ometepe na jezeře Nikaragua utrpěli zranění místní politička a kněz. Protestující tam zapálili kancelář vládní Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN). Demonstranti tvrdí, že tak učinili poté, co je v protestním průvodu napadly skupiny příznivců FSLN.

Protesty, v jejichž čele stojí univerzitní studenti a zaměstnanecké organizace, propukly v polovině dubna kvůli vládní penzijní reformě. Ta předpokládala snížení důchodů a zvýšení příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální pojištění. Po masových demonstracích, které se z hlavního města rozšířily do dalších měst, vláda od reformy ustoupila. Protestní akce ale pokračují a Nikaragujci požadují odstoupení prezidenta a jeho manželky, která je rok viceprezidentkou.

Protesty proti prezidentovi Ortegovi trvají už přes šest týdnů, vyžádaly si 84 obětí

Další 2
fotografie

Před týdnem začaly za zprostředkování katolické církve rozhovory mezi vládou a opozicí, které ale po čtyřech dnech ztroskotaly. Opozice požaduje vypsání předčasných voleb a změnu volebních zákonů. Ortegovu vládu viní z porušování lidských práv a brutálního potlačování demonstrací. Vláda trvá na okamžitém ukončení blokád silnic demonstranty.

Podobné nepokoje Nikaragua už dlouho nezažila. Podle serveru BBC Mundo se lidé dlouho neodvažovali veřejně kritizovat Ortegu, jemuž dalo v posledních volbách v listopadu 2016 svůj hlas 72 procent zúčastněných voličů (volební účast činila 68 procent).

Masové protesty v Nikaragui začíná pociťovat i tamní ekonomika, zejména turistický sektor. Mnohé hotely a restaurace mají zavřeno a posílají personál na nucenou dovolenou. Například Spojené státy varovaly své občany, aby zvážili cestu do Nikaraguy. Vláda snížila v důsledku protestů i odhad růstu HDP pro letošní rok z asi pěti procent na tři až 3,5 procenta.

Některým podnikatelům ale v době protestů příjmy rostou. "Je pravda, že dříve jsem prodal tři trička a teď jich prodám 50, ale netěší mě to, raději bych byl, kdyby se situace v zemi uklidnila a neumírali při protestech lidé," řekl reportérovi BBC Mundo v Manague místní prodavač. Na odbyt jdou modrobílá trička, košile a čepice, vše v barvách nikaragujské vlajky a s nápisy například "Ať žije Nikaragua" nebo "Nevzdáme se".