Evropská komise navrhne zákaz dvojí kvality výrobků. Za porušení pravidel by firmám hrozily vysoké pokuty

Prodej potravin v různých evropských státech pod stejnou značkou, ovšem s podstatně rozdílným složením, by měl být v Evropské unii zakázán. Počítá s tím Evropská komise, která ve středu navrhne, aby byla dvojí kvalita potravin nebo také pracích prášků a dalšího drogistického zboží zařazena mezi nekalé obchodní praktiky, které státy osmadvacítky potírají. HN to potvrdila eurokomisařka Věra Jourová (ANO), pod níž v Evropské komisi spadá ochrana spotřebitelů. Na nižší kvalitu zboží ve srovnání se západní Evropou si dlouhodobě stěžuje Česko a další nové členské země EU. 

Unijní státy doposud proti podobným praktikám zasahovat nemohly. Pokud ale Evropská unie v příslušné směrnici dvojí kvalitu potravin skutečně označí za nekalou praktiku, budou moci národní úřady, jako je Česká obchodní inspekce, zahájit šetření výrobců či dovozců takového zboží. A na ty by podle navržených pravidel mohly uvalovat vysoké pokuty. Za prohřešek, k němuž dojde ve více členských státech, by tak měl výrobce či dovozce zaplatit sankci až ve výši čtyř procent svého ročního obratu dosaženého v každé z dotčených zemí.

"Návrhy kolem dvojí kvality potravin jsou součástí širšího balíku spotřebitelské legislativy, ve kterém také navrhuji zavedení hromadných žalob spotřebitelů," řekla HN komisařka Jourová. Takové opatření by mohlo lidem pomoci bránit se právě v případech, kdy se přijde na to, že výrobce na některých evropských trzích kvalitu svých potravin šidí.

Dvojí kvalitu zboží na západě a východě Evropy už odhalily četné testy. Šetření z loňského října, které si nechalo zpracovat české ministerstvo zemědělství, třeba u 11 z 21 testovaných produktů prokázalo značné rozdíly ve složení stejného zboží určeného pro jiné trhy. Například německý kečup od řetězce Penny měl vyšší obsah rajčat než maďarský a český. V německé pizze prodávané v Globusu byl použitý eidam a mozzarela, zatímco v té, kterou prodával řetězec v ČR, byla místo sýra náhražka z rostlinného tuku. Podobné výsledky přinesl i srovnávací test provedený loni na Slovensku nebo několik testů tuzemské spotřebitelské organizace dTest.

Rozbory kvality potravin a drogistického zboží dosud sloužily hlavně jako upozornění pro spotřebitele. "Vytvořily ale také tlak na výrobce a obchodní řetězce. Některé z nich už slíbily, že kvalitu svých výrobků na různých trzích srovnají. Příkladem jsou řetězce Kaufland a Globus, které řekly, že sjednotí kvalitu zboží prodávaného pod jejich značkami," připomíná mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Testování zatím v každém státě probíhalo podle jiných kritérií. "Příští měsíc ale komise představí jednotnou metodiku, která bude všem národním obchodním inspekcím sloužit jako vodítko, jak přesně mají při kontrolách postupovat," doplňuje komisařka Jourová.

Západní státy změny podporují

Evropská komise dlouhodobě čelila kritice z Česka a dalších zemí Visegrádské čtyřky, že se řešením dvojí kvality potravin nechce zabývat. Důvodem byla především neochota ze strany západoevroských států, v nichž sídlí řada nadnárodních výrobců potravin. Loni v září ale šéf komise Jean-Claude Juncker podobné praktiky označil za nepřípustné a Brusel se začal věcí zaobírat.

Komisařka Jourová nyní očekává, že změny, které mají s dvojí kvalitou potravin skoncovat, ve středu hladce projdou Evropskou komisí. A podobně by to prý mělo dopadnout i při hlasování v Radě EU, kde jsou zastoupeny členské státy. "Ministři ze západních zemí mi řekli, že si takový problém žádá řešení, což je obrovský posun oproti původním stanoviskům. Východní země samozřejmě takové opatření podporují, takže věřím, že Radou směrnice projde," uvádí Jourová. Komise očekává, že balík spotřebitelských opatření začne v EU platit v příštím roce, tedy ještě před tím, než skončí její volební období.

Novým pravidlům musí ale ještě dát zelenou také Evropský parlament. "A tam se jistě objeví i nějaké lobbistické tlaky ze strany výrobců," upozorňuje europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která zákaz dvojí kvality potravin dlouhodobě prosazuje.

Nadnárodní potravinářské koncerny uvádějí, že by tlak na srovnání receptur jejich produktů ve východních státech EU mohl vést k jejich zdražení. Dvojí kvalitu přitom zdůvodňují odlišnými chutěmi spotřebitelů v různých regionech i rozdílnými požadavky regulátorů.

"Je jasné, že když nahradíte vepřové maso drůbežím separátem, tak jde o jasné klamání spotřebitele. Pak máte ale případ, kdy se do kakaa prodávaného v Česku přidávají vitamíny, zatímco do výrobku téže značky se v Německu vitamíny nedávají. Důvodem ale není šizení spotřebitele, ale fakt, že německý zákon obohacování kakaa vitamíny nedovoluje. A takové případy by měla směrnice zohlednit," míní Dana Večeřová z Potravinářské komory.