Na ISS poletí další předmět spojený s Českem. Kosmonaut s sebou bere kopie obrázků z časopisu vydávaného v terezínském ghettu

Americký astronaut Andrew Feustel, který ve středu v doprovodu svého krajana Richarda Arnolda a ruského kosmonauta Olega Artěmjeva odletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), s sebou na kosmickou cestu opět vezme předmět spojený s Českou republikou. Při prvních dvou letech do kosmu u sebe měl sbírku Jana Nerudy Písně kosmické, českou vlajku a figurku Krtečka, nyní to budou kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.

Středeční start ruské rakety Sojuz-FG z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, která k ISS vynese kosmickou loď Sojuz MS-08, bude tradičně možné sledovat živě na internetu. Například internetová televize amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) začne s vysíláním v 19:45, tedy hodinu před plánovaným startem.

Dvaapadesátiletý Feustel je s Českem svázán přes svou manželku Indiru, jejíž matka Alena pochází ze Znojma, otec pak z Indie. O tom, že Indira se ke svým českým kořenům hlásí, svědčí nejen její znalost češtiny, ale především fakt, že její manžel do vesmíru vždy letí s nějakým předmětem připomínajícím Česko.

Vůbec poprvé Feustel opustil planetu v květnu 2009, kdy se během 13denní mise zúčastnil opravy Hubbleova vesmírného teleskopu. Tehdy měl u sebe básnickou sbírku Jana Nerudy Písně kosmické a také českou vlajku. Na druhé cestě, tentokrát už k ISS, o dva roky později astronauta doprovázela figurka Krtečka, známá dětem prakticky na celém světě z animovaného seriálu Zdeňka Milera.

Feustel prohlásil, že chce nynějším výběrem obrázků z časopisu Vedem uctít památku obětí holokaustu, ale zároveň i prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, který zahynul v roce 2003 při misi raketoplánu Columbia. Jde o kresby Petra Ginze, který Vedem založil a v terezínském ghettu musel žít dva roky, než ho nacisté v září 1944 zavraždili v osvětimském koncentračním táboře.

Kopii obrázku Měsíční krajina, která ve středu odletí s Feustelem, vzal s sebou při tragickém letu už Ramon. "V té kresbě vidím záměry Petra Ginze - sen utéct a také sen vzít s sebou i ostatní," řekl Feustel. "Kdyby každý člověk mohl vidět Zemi z vesmíru, změnilo by nás to," dodal.

Feustel není jediným astronautem USA, který se hlásí k českému původu. Polovičním Čechem je po matce i Jim Lovell, který v neděli oslaví devadesátiny, člen posádky nešťastného Apolla 13 a jediný člověk, který dvakrát letěl k Měsíci, aniž by na něm přistál. České předky má také John Blaha (75), jehož dědeček byl z Herálce u Humpolce. Blaha mimo jiné pracoval na orbitální stanici Mir. Do USA přišli počátkem 20. století z Česka a Slovenska také předci astronauta Eugena Andrewa Cernana, který zemřel loni v lednu ve věku 82 let. Cernan byl v prosinci 1972 posledním člověkem, který zanechal své stopy na povrchu Měsíce. Tehdy měl u sebe i československou vlajku.