Německo je ochotné dočasně odložit diskusi o migračních kvótách, dosavadní postoj k přerozdělování uprchlíků ale nemění

Německá vláda je připravena prozatím ukončit diskusi o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Prohlásil to podle agentury DPA německý ministr vnitra Thomas de Maizière na okraj neformálního jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie v Sofii. Pokud se má dospět k reformě azylové politiky v EU, bylo by podle ministra smysluplné nejdřív řešit jiná témata, jako jsou společná pravidla azylového řízení a podmínky pro přijímání uprchlíků.

Na závěr jednání ale komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos upozornil, že postoj Evropské komise se nemění. Není podle něj přijatelné, aby některé státy odmítaly akceptovat uprchlíky. "Všichni musíme proporčním způsobem sdílet odpovědnost a břímě," řekl na tiskové konferenci. Jak přesně toho dosáhnout bude podle něj předmětem diskusí v příštích několika měsících.

Slova Dimitra Avramopulose potvrdil i mluvčí ministerstva vnitra Johannes Dimroth, který tak v podstatě opravil vyjádření svého šéfa, ministra vnitra Thomase de Maiziéra. Dimroth konstatoval, že solidární přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé státy EU nadále zůstává "jednou z centrálních součástí aktuálních snah o reformy společného evropského azylového systému."

Bulharský ministr vnitra Valentin Radev ale novinářům po schůzce řekl, že země se v zásadě dohodly diskutovat nejdříve o jiných částech reformy dublinského systému, než je přerozdělování podle kvót. Na expertní úrovni se podle něj bude o návrzích postupně diskutovat. "Nechceme se zabývat tím, co nás rozděluje, a opět opakovat, co se zatím zkusilo. Ale vydat se cestou, kterou mohou sdílet všechny země," prohlásil Radev. Bulharsko je od ledna předsednickou zemí EU.

De Maizière nejednoznačně odpověděl na otázku, zda by Německo souhlasilo i s takovou reformou systému přijímání uprchlíků, která by nepředpokládala jejich přerozdělování na základě kvót, a to ani při velké uprchlické vlně. "O tom bychom pak rozhodovali na konci jednání," nechal ministr otázku otevřenou.

Podobně jako de Maizière se ve čtvrtek vyjádřil také předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble (rovněž CDU). "Prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje," řekl Schäuble v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Společná migrační a integrační politika je podle Schäubleho, jenž byl dříve také ministrem vnitra, důležitější než kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

Kvůli sporu o případném novém nastavení kvót na přerozdělování uprchlíků v EU se plánovaná reforma unijní azylové politiky od roku 2016 nehýbe z místa. Ve sporu jde především o otázku, jak lze do budoucna v případě další uprchlické krize ulehčit obzvlášť zasaženým státům. Evropská komise a země jako Německo jsou v zásadě pro to, aby přinejmenším při velmi silném přílivu uprchlíků byl uplatňován princip přerozdělování, včetně povinného přijímání uprchlíků.

Jakékoli vynucené přijímání uprchlíků však odmítají Polsko, Maďarsko a Česko, připomněla agentura DPA. Podporu jim naposledy vyslovil nový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ten řekl, že se takovému přístupu brání nejen některé členské státy EU, ale také samotní uprchlíci nejsou ochotní jít do zemí, jako jsou Bulharsko, Rumunsko nebo Polsko.

Diplomat přítomný na jednání řekl, že atmosféra byla příznivá. Slova německého ministra přímo na jednání ale směřovala spíše k tomu, aby se na ministerské úrovni domluvilo vše, na čem se země dokážou shodnout.

Zbývající sporné otázky, tedy především trvalý přerozdělovací mechanismus, by pak museli probrat nadřízení ministrů vnitra, tedy premiéři a prezidenti a zřejmě na červnovém summitu. Bulhaři podle tohoto diplomata zatím nepřišli s konkrétní písemnou podobou budoucího kompromisu. S jeho hledáním už neuspělo několik předsednických zemí, včetně Slovenska či Malty.

Ministři vnitra ze zemí EU v Sofii jednají o otázkách migrace a azylové politiky, ale také ochrany hranic a bezpečnosti.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák míní, že "kvóty nejsou dobrá věc" a je třeba vymyslet něco jiného, konkrétnější nebyl.

Stávající dublinský systém předpokládá, že azylové řízení má zahájit v zásadě každá země, v níž uprchlík poprvé o azyl požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. V poslední uprchlické krizi se ale dublinské nařízení ukázalo jako neuplatnitelné.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v Sofii řekl, že systém funguje jen tehdy, když existuje i přerozdělování. Podle něj v krizových dobách nemůže veškerá tíha spočívat na zemích u vnějších hranic EU. "Tady nejde o uprchlickou problematiku. Jde o solidaritu uvnitř Evropské unie," prohlásil Asselborn. Celoevropská uprchlická politika podle něj musí být v zájmu všech zemí. "Pokud to nepochopíme, utopíme se v tom," dodal Asselborn.