Němečtí sociální demokraté se vyslovili pro koaliční rozhovory s CDU/CSU. Řadoví členové jsou však k této koalici skeptičtí

Němečtí sociální demokraté (SPD) zahájí koaliční rozhovory s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Po několikahodinových debatách o tom v neděli rozhodl jejich sjezd v porýnském Bonnu. Další velká koalice se tak zase o krok přiblížila. Vzniknout by podle nejčastějších odhadů mohla v březnu, jisté to ale ještě zdaleka není. Merkelová rozhodnutí sociálních demokratů uvítala.

V sociální demokracii panují na pokračování velké koalice značně odlišné názory, což ukázalo i nedělní hlasování, v němž se pro zahájení koaličních rozhovorů vyslovilo 362 delegátů a proti nim 279. Podpora tak byla jen 56procentní.

Rozhodnutí předcházela několikahodinová diskuze, v níž koaliční rozhovory prosazovali předseda SPD Martin Schulz a další členové vedení strany, a proti se stavěli zejména mladí sociální demokraté a řadoví delegáti. V jejich sporu šlo především o to, jestli se SPD podařilo prosadit dostatek programových priorit v takzvaných sondovacích rozhovorech, které koaličnímu vyjednávání tradičně předcházejí, a také o to, jestli stranu účast na další velké koalici nepoškodí.

Výsledek "intenzivních a vskutku kontroverzních diskuzí" sociálních demokratů Merkelová v krátkém večerním prohlášení pro média označila za pozitivní. "Pro nás je v těchto koaličních rozhovorech důležité, aby mělo Německo stabilní vládu, která se může zaměřit na otázky budoucnosti," podotkla také.

Rámcem koaličního vyjednávání, které začne v příštích dnech, podle ní bude dohoda ze sondovacích rozhovorů. Šéf sociálních demokratů Martin Schulz dal ale v neděli jasně najevo, že jeho strana bude chtít znovu otevřít i některé otázky, které už strany projednaly.

"Je před námi ještě hodně práce," podotkla Merkelová, která si přeje, aby koaliční rozhovory byly jasně zaměřené na cíl, intenzivní a uskutečnily se v dobré atmosféře. Právě to podle ní rozhodnutí SPD umožní.

Když SPD a CDU/CSU dospějí k dohodě, bude ji ještě muset schválit vnitrostranické referendum sociálních demokratů. Jeho souhlas je ale podle pozorovatelů nejistý, protože řadoví členové strany jsou k pokračování velké koalice ještě skeptičtější než delegáti, kteří hlasovali na sjezdu.

Velmi napjaté bylo už nedělní hlasování, při kterém nebylo na první pohled možné odhadnout většinu. Delegáti proto museli hlasovat znovu, a tentokrát se všechny jejich hlasy přesně počítaly. Na Schulzovi, který by v případě negativního výsledku dost možná musel v čele strany skončit, byla během několikaminutového sčítání jasně viditelná nervozita.

Koaliční rozhovory, v nichž SPD bude usilovat o prosazení dalších bodů svého programu, mají trvat zhruba dva týdny. Kdyby v následném referendu řeklo více než 440 tisíc sociálních demokratů ne, dostala by se německá politika do složité situace. Východiskem z ní by byla buď menšinová vláda CDU/CSU, kterou ale Merkelová zatím jasně odmítá, protože ji nepovažuje za stabilní, nebo předčasné volby, v nichž by už konzervativní unii také mohl vést někdo jiný než dlouholetá šéfka vlády, kterou oslabil jak výsledek CDU/CSU ve volbách, tak krach prvního vyjednávání o vládě se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými.

Výhra v prvním kole vítězství v přímých prezidentských volbách nezaručuje. Rakousko a Slovensko mohou být příkladem

22. 1. 2018 ▪ 4 min. čtení