Generál Mladić dostal doživotí. Mezinárodní trestní tribunál ho uznal vinným za genocidu ve Srebrenici a zločiny proti lidskosti

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve středu odsoudil bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče k doživotnímu trestu vězení za zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995.

Uznal ho přitom vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby. Mladičův obhájce Dragan Ivetić uvedl, že se Mladić odvolá.

Ve dvou bodech byl Mladić obžalován z genocidy. V jednom z nich byl ale viny zproštěn. Dalších pět bodů obžaloby se týkalo zločinů proti lidskosti a čtyři body porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.

"Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení," oznámil soudce Alphons Orie verdikt tribunálu.

Tomuto výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu.

Mladičovy zločiny soudce označil za "jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti".

Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladić výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy.

Na svědomí má i braní rukojmích z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.

Jde o poslední rozsudek, jímž vyvrcholila práce haagského tribunálu. ICTY ustavilo OSN už během války v roce 1993 a soud své působení definitivně ukončí k letošnímu 31. prosinci. Očekává se, že Mladić podá odvolání, kterým se už bude zabývat Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT). Ten ustavila 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti OSN.

Generál Mladić byl odsouzen na doživotí

Dalších 10
fotografií

Zasedání muselo být téměř na hodinu přerušené. Mladičovi se podle médií udělalo špatně. Mladić se ale zhruba po 50 minutách do soudní síně vrátil, nicméně byl podle televize B92 kvůli nevhodnému chování zase vykázán ven.

Obhajoba nejprve požádala předsedajícího soudce o krátkou přestávku, aby Mladić mohl odejít na toaletu. Původně povolená pětiminutová přestávka se ale postupně prodlužovala a televizní přenos ze soudní síně byl přerušen.

Chorvatský deník Večernji list s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že do prostoru za soudní síní přišli členové Mladičovy rodiny a "bělehradští lékaři". Podle tohoto zdroje panovaly obavy, že vynášení rozsudku nebude pokračovat, respektive že jde o "záměrný pokus o odklad".

Obhajoba pak skutečně požádala, aby se vynášení verdiktu odložilo nebo aby se ustoupilo od čtení závěrů a jejich odůvodnění a rovnou byl vynesen rozsudek.

To předsedající soudce odmítl s tím, že podle lékařů má Mladić jen zvýšený systolický tlak 170 a nejedná se o "krizi vysokého tlaku", jak tvrdí obhajoba.

Mladić po návratu do sálu označil výroky týkající se jeho osoby za lež, načež ho soudce vykázal ven.

Mladić přerušoval vynášení rozsudku. Soudce ho nechal vyvést

Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Do vydání bývalého srbského a jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ICTY v červnu 2001 žil Mladić poměrně v klidu v Srbsku. Pak se ale musel skrývat. To se mu dařilo i s pomocí přátel v srbské armádě do května 2011, kdy byl zatčen na severu Srbska a nedlouho poté vydán ICTY.

Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 000 lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.

Proces s Mladičem začal 16. května 2012 a závěrečné řeči obžaloby a obhajoby zazněly loni v prosinci. Jeden ze dvou bodů obžaloby vinících exgenerála z genocidy se týkal odpovědnosti za srebrenický masakr, při němž bosenskosrbské síly v létě 1995 na konci války v Bosně povraždily 8000 zajatých muslimských mužů, včetně starců a chlapců.

Odsuzující rozsudek nad bývalým velitelem bosenskosrbské armády Ratkem Mladičem byl podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiče očekávaný. Současně s tím vyzval Srby, aby svou pozornost nyní zaměřili do budoucnosti.

"Abychom před nikým nevěšeli hlavu, ale šli směrem do budoucnosti, abychom přemýšleli o tom, kde a jak budeme žít my a naše děti, jak budeme chránit mír a budoucnost v regionu," citovala Vučiče televize B92. Srbové by se podle prezidenta neměli "utápět v slzách minulosti, ale v potu tváře budovat lepší společnou budoucnost".

Mezi vedoucími představiteli bosenských Srbů, kteří vesměs nepovažují haagský tribunál za nestranný, verdikt podle očekávání příznivý ohlas neměl. Mladen Ivanić, což je srbský zástupce v tříčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny, dal podle agentury APA nad rozsudkem najevo zklamání. ICTY se podle něj nestaral o spravedlnost, ale o politiku. Tříčlenné předsednictvo je kolektivní hlavou státu.

"Haagský tribunál posílil nedůvěru. Místo usmíření přijdou nové politické konflikty," řekl. Podobně jako další vedoucí bosenskosrbští představitelé poukázal na to, že ICTY odsoudil srbské obžalované k pěti doživotním trestům a k celkem 758 letům vězení, zatímco Chorvaté dostali dohromady 166 let a Muslimové (nyní Bosňáci) 41,5 roku.