Diktátor Robert Mugabe se po téměř čtyřiceti letech vzdal vlády v Zimbabwe. V parlamentu vypukly oslavy

Jedna z nejdéle sloužících hlav státu na světě skončila. Třiadevadesátiletý zimbabwský prezident Robert Mugabe poslal rezignační dopis do parlamentu, který právě začal projednávat odvolání hlavy státu. V čele země stál dlouhých sedmatřicet let.

Diktátor oznámil odstoupení týden poté, co ze Zimbabwe začaly prosakovat zprávy o tom, že moci zemi se chopila armáda. Mugabe, podporovaný svojí o jednačtyřicet let mladší manželkou Grace, která se chystala sama převzít otěže vlády, svoji zemi v posledních desetiletích ekonomicky zruinoval. To, že by se Grace stala prezidentkou bylo příliš i na armádu a veterány z boje proti rasistickému režimu. Rozhodli se společně prezidenta odstranit, i když se zdráhají hovořit o puči.

“Z funkce odstupuji dobrovolně,” napsal Mugabe předsedovi parlamentu, i když už nejméně pět dní byl ve faktickém domácím vězení a pod tlakem, aby odstoupil. Zimbabwané začali okamžitě slavit.

Mugabe vedl v bývalé Jižní Rhodesii osvobozenecký boj proti rasistickému režimu Iana Smitha. Po řadě let nadvlády bělošské menšiny se v roce 1980 konaly první svobodné volby - a Mugabe se stal premiérem, který se ve světě těšil jistému uznání.

Konec Smithova režimu pomáhala zprostředkovat vláda britské premiérky Margaret Thatcherové. Už tehdy tušila, že běloši to po desítkách let utlačování černošské většiny nebudou mít lehké.

V Zimbabwe tak brzy propukla občanská válka, kterou provázely zločiny proti lidskosti. Když skončila, Mugabe sjednotil obě znesvářená křídla veteránů boje za nezávislost do Zimbabwské africké národní unie - Vlastenecké fronty (ZANU-PF).

Na druhé straně ale začal s tím, čeho se Londýn obával. Pustil se coby prezident do pronásledování bělošské menšiny.

Jeho veteráni útočili na farmy patřící někdejším majitelům plantáží, vyháněli je i černošské dělníky a zabírali jejich půdu. O své domovy tehdy přišlo na sedm set tisíc lidí.

"Jediný bílý muž, kterému lze důvěřovat, je mrtvý bílý muž," pronesl podle listu The Independent při jedné příležitosti Mugabe.

Jako záminku k útokům na bělošské farmy si jeho veteráni vzali pozemkovou reformu, která přitom nebyla schválena v lidovém referendu. Mugabe ji ale nechal v roce 2000 protlačit parlamentem, který mezitím začal diktátorsky ovládat. Díky tomu mohl znárodnit půdu bělochů - bez náhrady.

Mugabe se taky čím dál více uchyloval k rasistickým výrokům. Bílou menšinu vinil ze všech možných zel, která jeho zemi stihla.

Mugabe se narodil v roce 1924 ve městě Kutama v provincii Západní Mašonaland. Chodil do misijní školy a pak do prestižní Kutama College, pokládanou za jednu z nejlepších středních škol v Africe.

Studoval na jihoafrické Fort Hare University a později na dalších čtyřech vysokých školách. Vesměs v rámci korespondenčních kurzů, kterých se účastnil z vězení, kam jej poslal Ian Smith pro pobuřování.

Započal také dráhu učitele v Zambii a Ghaně, ale již v roce 1961 se vrátil do vlasti a přidal se k maoismem silně ovlivněnému hnutí ZANU. Ve vězení si odseděl deset let a po svém propuštění řídil osvobozenecký boj ze sousedního Mozambiku.

Mezitím stihl na dálku vystudovat například ekonomii na Univerzitě v Londýně. Přitom právě ekonomika byla později zásadním problém Zimbabwe, v jehož čele Mugabe usedl.

Země bohatá na nerostné suroviny dostala hned několik osudových ran: prošla si válkou za osvobození, potom válkou občanskou a nakonec přišla zmíněná pozemková reforma.

Na konci toho všeho byla zemědělská půda, která ležela ladem. Obyvatelstvo někdejší obilnice Afriky začalo trpět hladem.

Mugabe reagoval tím, že nechal zběsile tisknout místní měnu. V roce 2008 byla inflace v zemi tak vysoká, že bochník chleba stál několik milionů zimbabwských dolarů, poznamenává britská stanice BBC.