Merkelová chce o vládě jednat se svobodnými demokraty, Zelenými, ale i s Schulzovou SPD. Ta přitom koalici odmítá

Při sestavování nové německé vlády bude chtít unie konzervativních stran CDU/CSU jednat se svobodnými demokraty (FDP), Zelenými, ale i se sociálními demokraty (SPD). Po jednání vedení křesťanských demokratů to v pondělí uvedla kancléřka Angela Merkelová (CDU). Důležité podle ní je vytvořit stabilní kabinet. Spekulace o předčasných volbách odmítla.

Její neúspěšný vyzyvatel Martin Schulz (SPD) je přesvědčen, že vznikne trojkoalice. Trvá na tom, že SPD do vlády nepůjde.

S SPD chce kancléřka jednat navzdory tomu, že sociální demokraté už krátce po zveřejnění odhadů výsledků nedělních parlamentních voleb oznámili, že po čtyřech letech účasti v koaliční vládě s CDU/CSU odcházejí do opozice.

SPD v neděli získala nejnižší počet hlasů v dějinách spolkové republiky. CDU/CSU dostala 33 procent hlasů - hůře dopadla jen při prvních parlamentních volbách v roce 1949.

CDU/CSU si podle Merkelové přála lepší výsledek, i tak ale dosáhla svého cíle být nejsilnější frakcí v parlamentu a získat důvěru voličů k sestavení
vlády.

Kancléřka zdůraznila, že vyhrát parlamentní volby po dvanácti letech u moci není samozřejmostí.

Spekulace o předčasných volbách Merkelová odmítla. "Když nám dá volič zadání, tak je naší povinností ho splnit," uvedla. "Jsem optimistická, že najdeme řešení," dodala.

Se všemi stranami, se kterými hodlá CDU/CSU jednat, je podle Merkelové možné vytvořit vládu.

Schulz na své tiskové konferenci uvedl, že ani v neděli, ani v pondělí s kancléřkou nemluvil.

Je přesvědčen, že CDU/CSU, FDP a Zelení se na vládě dohodnou, protože si jsou už blízké. Merkelovou tvrdě kritizoval, když prohlásil, že je špatná šéfka vlády a že je z velké části zodpovědná za stav demokracie v Německu. Její stranu označil za obsahově prázdnou. Jak přitom hned na tiskové konferenci poznamenali někteří novináři, takto tvrdě Schulz Merkelovou nekritizoval za celou předvolební kampaň.

Merkelová také uvedla, že její CDU během pondělního jednání "střízlivě" analyzovala důvody, proč ztratila 1,3 milionu voličů ve prospěch FDP a milion ve prospěch protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Především druhou skupinu voličů chce CDU získat zpět prostřednictvím "dobré politiky a řešení problémů", dodala kancléřka. Přiznala, že si je vědoma, že polarizace společnosti souvisí i s její osobou.

Přítomnost protiimigrační AfD v parlamentu podle ní ale německou migrační politiku neovlivní.

Šéfka protiimigrační strany AfD Petryová již nebude součástí strany v parlamentu

Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová nebude součástí parlamentní frakce své strany.

Oznámila to v pondělí na společné tiskové konferenci lídrů AfD v Berlíně, kterou vzápětí k překvapení svých kolegů i novinářů předčasně opustila. Hned po nedělních volbách se tak ukazují výrazné názorové rozdíly ve straně, která bude v novém parlamentu třetí nejsilnější.

Vnitřní spory trápí AfD už delší dobu.

Snad nejlépe je ukazuje vztah předsedkyně strany Petryové s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou, se kterou letos několik měsíců nemluvila.

Neshody prozatím vyvrcholily na pondělní povolební tiskové konferenci, kde Petryová, která na rozdíl od Gaulanda a Weidelové ve volbách získala přímý mandát, přečetla krátké prohlášení a pak odešla.

Petryová uvedla, že po dlouhém rozmýšlení dospěla k tomu, že nechce být součástí stranické frakce. Jako samostatná poslankyně chce podle svých slov dělat reálnou a konzervativní politiku.

Její stranické kolegy tento krok evidentně zaskočil. "To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli," konstatoval spolupředseda strany Jörg Meuthen. Volební lídr Gauland vyjádřil přesvědčení, že Petryová byla zvolena za AfD, a měla by tedy být součástí její frakce. Jeho kolegyně Weidelová se zase nechala slyšet, že by Petryová měla ze strany odejít.

Spory uvnitř AfD jsou podle pozorovatelů projevem rozdílných pohledů konzervativního a národoveckého křídla strany. Petryová je představitelkou konzervativců, kteří původně straně dominovali a požadovali zejména jinou politiku v eurozóně.

Postupně ale narostla síla národoveckých a pravicově radikálních členů, kteří se profilují především na migrační politice.

Vidět to bylo i na dubnovém sjezdu strany, kde delegáti úplně odmítli jednat o návrhu budoucí strategie strany z pera Petryové.

Především Petryová a Gauland si pak přes média čas od času vyměňovali kritické názory.

O tom, že má strana hlubší problémy, svědčí i rozdělení její poslanecké frakce v zemském sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Odešli z ní čtyři poslanci, kteří zakládají vlastní "občanskou" frakci. Poslanců AfD tak v této spolkové zemi zůstává 14.

Protestní strana získala v nedělních volbách 12,6 procenta hlasů a v 709členném Spolkovém sněmu bude mít bez Petryové 93 poslanců.

Merkelová je pro Evropu nepostradatelná klidná síla, k moci nastupují populisté, říká Niedermayer

Evropa potřebuje silnou německou vládu více než kdy jindy, prohlásil Juncker

Evropa v nynější složité světové situaci potřebuje více než kdy jindy silnou německou vládu schopnou aktivně utvářet budoucnost kontinentu, řekl Merkelové šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, když kancléřce telefonicky blahopřál.

Ruské vedení oznámilo, že výsledky německých parlamentních voleb analyzuje. Prezident Vladimir Putin se k nim později vyjádří.

Český prezident Miloš Zeman popřál Merkelové hodně štěstí v nelehkém jednání o nové vládní koalici. Poděkoval jí za pozitivní rozvoj česko-německých vztahů, k němuž podle něho přispěla aktivním a vstřícným postojem. "Těší mě, že i přes existenci témat, na něž sdílíme odlišné názory, je diskuse mezi našimi zeměmi vždy věcná a pragmatická," konstatoval Zeman.

Německé volby jsme sledovali v on-line reportáži ZDE.